Květen 2013

Barvy, které ve mně kreslí jaro...

20. května 2013 v 16:07 | Jan Duha


Proč si vážím pana prezidenta Havla

20. května 2013 v 10:28 | Jan Duha

Václav Havel. Prezident, dramatik, disident. Především významná osobnost, která zásadním způsobem ovlivnila běh českých
i světových dějin. Osobnost, která je většinou našeho národa obdivovaná i přesto, že se na ni po dobu jejího života
stihlo nalepit mnoho kontroverzí. Pominu teď kritiku Havla ze strany komunistů. Je celkem logické, že pan prezident,
který proti komunistům celý svůj život bojoval, nebude z jejich strany opěvován ani po smrti.
Bývá mu vyčítáno mnoho věcí. Někteří mluví o tzv. ,,humanitárním bombardování" Jugoslávie v 90.letech (co měl ale pan prezident dělat, pokud byl pod tlakem zahraničních mocností?), jiní ho viní z nedostatečného úsilí o zákaz Komunistické strany (zakázat stranu je ale v demokratickém systému zatraceně těžká věc, neboť musíte prokázat, že ta strana je protiústavní, což se u komunistů prokázat nepodařilo, neboť mají tak rafinovaně vymyšlený program, že skutečně protiústavní není). Navíc by se pak lidé, kteří dříve komunisty volili, ještě více zradikalizovali, vyšli by do ulic a začli by svou aktivitu vyvíjet nelegálně, pod povrchem a o to nebezpečněji. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, proč extrémní hnutí, jako je komunismus, vznikají, a snažit se eliminovat nebo alespoň minimalizovat příčiny, které k jejich vzniku vedou.
Tím, že nějaký problém zavřeme pod pokličku, ho rozhodně nevyřešíme - spíš nám přeteče. Ale zpět k panu prezidentu Havlovi. Jak už jsem řekl, je na něj kritika ze všech stran. Lidé mají nepochybně právo ho kritizovat. To říkám i jako sympatizant jeho myšlenek, neboť jak řekl Rousseau - ,, I když nesouhlasím s tím, co píšete, budu vždy bojovat za to, abyste to psát mohl". Co mi však opravdu vadí, je kritika Havla ze strany různých ultrakonzervativních extremistů, zvlášť mě pak zvedlo ze židle prohlášení dnes už také bývalého prezidenta Václava Klause, že pan prezident Havel byl extrémní levičák. To konstatování zřejmě určitou logiku má. Pro někoho, kdo volí ODS, bude středově smýšlející člověk automaticky levičákem, zatímco komunista, který je na druhé straně barikády, ho bude považovat za pravičáka.
Stejně tak se nelze divit, že exprezident Klaus, při své narcistické povaze, neodolal pokušení rýpnout si do svého předchůdce. Pan prezident Havel byl člověk ve středu politického spektra, na některé věci se díval spíše levicově, na jiné problémy zase spíš pravicově. Hlavně to byl ovšem idealista, který kladl důraz na takové hodnoty, jako je láska, pravda, mír, svoboda, demokracie. Byl to člověk velmi individualistický, osobitý, tvořivý, a zároveň solidární a sociálně cítící. (Vzpomeňme na Nadaci Olgy Havlové). Byla to osobnost, která i přes mnohé kritické hlasy skutečně stmelovala společnost. Postmodernista, filantrop, humanista. Byl to člověk, který si uvědomoval, že všichni lidé mají něco, co je spojuje, a zároveň i něco, čím jsou originální. Byl si vědom barevnosti společnosti, kterou svým uměleckým přístupem k životu pomáhal vytvářet. Havel byl, a stále zůstává prezidentem mého srdce. Klaus ne. Klaus je suchopárný ekonom, který se často domnívá, že má monopol na pravdu. Je to doktor Peníz, který se dívá na svět přes černobílé brýle.
Je to člověk názorů pevných, avšak nepružných, člověk, který nespojuje, nýbrž rozděluje.
Nechám se ještě překvapit, s čím přijde nový prezident Zeman, domnívám se ale, že morálním kvalitám pana prezidenta Havla se nevyrovná. V každém případě si myslím, že lidé typu pana Klause by si měli uvědomit, že nebýt extrémního levičáka Havla, tak by to, co říkají, vůbec říkat nemohli. Proč myslíte, že se jedna z Havlovývh her jmenuje Odcházení?
Lidé odcházejí, ale myšlenky zůstávají. Pane prezidente Havle, odpočívejte v pokoji.

Vše záleží na úhlu pohledu

20. května 2013 v 9:27 | Jan Duha


Internet není náš nepřítel, ale...

19. května 2013 v 23:01 | Jan Duha

Síť sítí, internet. Jeden z hlavních fenoménů dnešní doby.
Ačkoliv jeho služeb využíváme jen zhruba nějakých patnáct let, stal se již neoddělitelnou součástí
našich životů. Internet je svobodný prostor, který nikomu nepatří, a kde můžeme sdílet informace a data
se všemi, kdo jsou připojeni. Je to nástroj, který urychluje komunikaci stejně, jako dříve knihtisk, a díky kterému
se svět značně zmenšil a zrychlil. Má to samozřejmě i své stinné stránky. Někdo si řekne, ,,ale na internetu je přece spousta kriminality," a bude z něj mít strach. Ano, na internetu existuje kriminalita, existují stránky nejrůznějších pedofilů, nebezpečných živlů nebo fašistických organizací. To ale neznamená, že bychom kvůli tomu museli mít z internetu jako takového automaticky strach. Za prvé si musíme uvědomit, že každý vynález je dvousečná zbraň. U vynálezů a objevů platí, stejně jako u myšlenek, že mají jak své klady, tak i zápory. Musíme se ale dívat na to, co převažuje, zda plusy, čí mínusy.
Fakt, že někdo o mě napíše knihu plnou pomluv, nemůže být přece záminkou k tomu, abych chtěl zakázat knihovny.
Fakt, že někdo způsobí dopravní nehodu, rovněž neospravedlňuje zákaz aut.
I Einsteinovu rovnici E=mc2 lze použít jak k navádění družic, tak ke konstrukci atomové bomby.
Chci tím říct, že snaha ospravedlnit kontrolu a cenzuru internetu poukazem na fakt, že na něm existuje kriminalita, je lichý. Internet urychlil komunikaci, usnadnil ji, umožnil lidem dostat se k různým pohledům a názorům, které by jinak neznali - a to je fakt, který se nelíbí těm, kdo vlastní klasická masmédia, jako je televize. Najednou se objevilo svobodné, demokratické médium, svět, kde nevládnou peníze ani nějaké ismy, nýbrž tvořivost, svoboda a sdílení.
A to jsou hodnoty, které se nelíbí lidem, kteří chtějí udržet status quo.
Zároveň jsou to ale hodnoty, které jsou základem skutečné demokracie. Vemte jed na to, že svoboda, tvořivost a solidarita jsou hodnoty, které jsou důležitější než jakákoliv politická ideologie nebo společenský systém, a že pokud
před těmito hodnotami dáme přednost strachu, pak se jednoho krásného dne probudíme v nové totalitě.
Jenže ti, kdo jsou u koryta, to takhle nevidí. Vidí pouze zisk, a internet je médium, které naprosto změnilo význam toho slova. Informační zisk má každý, kdo je připojen. Proto tolik článků a reportáží o hackerech, útocích, odhalených sítích pedofilů, vyměňujících si perverzní obrázky na DVD. Tyto činy samozřejmě neomlouvám, za množstvím těchto reportáží je ale zřetelně vidět snaha zdiskreditovat internet jako médium, které je nebezpečné, a které může ,,ohrozit demokracii"
(rozuměj současný status quo). Přitom šance, že vás někdo okrade, zneužije vaše data nebo vám bude dělat neslušné návrhy, o které nestojíte, není na internetu o moc větší, než kdekoliv jinde. Otázku bezpečnosti řešit lze.
Jednak existují různá hesla. Jednak jste to vy, kdo rozhoduje, které své osobní údaje na internet dáte a které ne, případně jak je zabezpečíte, takže je celkem úsměvné vidět lidi, kteří si stěžují, že jim mizí data, když nemají antivirus, firewall, neuváženě ty data poskytli někomu, koho dostatečně neznají, případně mají heslo o čtyřech písmenech.
Především je, co se bezpečnosti týče, nutné dbát na takzvanou netiketu. ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Netiketa )
Je to soubor nepsaných pravidel, kterými byste se na internetu měli řídit. Bohužel, ne všichni se jimi řídí, a pak to podle toho taky vypadá. Především se internet hemží nejen hackery, ale i různými trolly, což jsou, pro nezasvěcence, lidé, kteří píší urážlivé komentáře za účelem zviditelnění. V anglofonních zemích se říká ,,don´t feed the troll" - proti trollům totiž nezabere žádný argument, neboť jim jde jen o to naštvat vás a vyvolat chaos. Existuje proti nim jediná zbraň - ignorace. Čím bych své zamyšlení uzavřel? Nebojme se internetu. Není to náš nepřítel. Je to svět jedniček a nul, který je jako řeka, plný života, rychlý a někdy zrádný. Je to řeka, která má mnoho proudů. Řiďme se netiketou, co se tváří podezřele, tomu se raději vyhněme, a strach mějme maximálně sami ze sebe.

Vítejte!

19. května 2013 v 22:15 | Jan Duha

Vítám všechny na svém novém blogu. Název Myšlenkov jsem zvolil jednak proto, že většina ostatních
názvů blogů už byla přebraná ostatními uživateli, jednak i proto, že zde budu sdělovat své myšlenky,
od humoru, přes politická a sociální témata, studium, vztahy nebo různé fenomény dnešní doby.
Zkrátka od všeho něco. Komu se tu bude líbit, ať to napíše do komentářů.
Komu se tu líbit nebude, může to rovněž napsat do komentářů, ovšem slušně.
Přijímám jen konstruktivní kritiku, bez shazování a vulgárních výrazů, s čímž jsem už bohužel měl zkušenosti
u svého bývalého blogu. Z bezpečnostních důvodů název samozřejmě neuvádím.

Přeju všem hezký den a jdu připravovat první článek.