Proč si vážím pana prezidenta Havla

20. května 2013 v 10:28 | Jan Duha

Václav Havel. Prezident, dramatik, disident. Především významná osobnost, která zásadním způsobem ovlivnila běh českých
i světových dějin. Osobnost, která je většinou našeho národa obdivovaná i přesto, že se na ni po dobu jejího života
stihlo nalepit mnoho kontroverzí. Pominu teď kritiku Havla ze strany komunistů. Je celkem logické, že pan prezident,
který proti komunistům celý svůj život bojoval, nebude z jejich strany opěvován ani po smrti.
Bývá mu vyčítáno mnoho věcí. Někteří mluví o tzv. ,,humanitárním bombardování" Jugoslávie v 90.letech (co měl ale pan prezident dělat, pokud byl pod tlakem zahraničních mocností?), jiní ho viní z nedostatečného úsilí o zákaz Komunistické strany (zakázat stranu je ale v demokratickém systému zatraceně těžká věc, neboť musíte prokázat, že ta strana je protiústavní, což se u komunistů prokázat nepodařilo, neboť mají tak rafinovaně vymyšlený program, že skutečně protiústavní není). Navíc by se pak lidé, kteří dříve komunisty volili, ještě více zradikalizovali, vyšli by do ulic a začli by svou aktivitu vyvíjet nelegálně, pod povrchem a o to nebezpečněji. Myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, proč extrémní hnutí, jako je komunismus, vznikají, a snažit se eliminovat nebo alespoň minimalizovat příčiny, které k jejich vzniku vedou.
Tím, že nějaký problém zavřeme pod pokličku, ho rozhodně nevyřešíme - spíš nám přeteče. Ale zpět k panu prezidentu Havlovi. Jak už jsem řekl, je na něj kritika ze všech stran. Lidé mají nepochybně právo ho kritizovat. To říkám i jako sympatizant jeho myšlenek, neboť jak řekl Rousseau - ,, I když nesouhlasím s tím, co píšete, budu vždy bojovat za to, abyste to psát mohl". Co mi však opravdu vadí, je kritika Havla ze strany různých ultrakonzervativních extremistů, zvlášť mě pak zvedlo ze židle prohlášení dnes už také bývalého prezidenta Václava Klause, že pan prezident Havel byl extrémní levičák. To konstatování zřejmě určitou logiku má. Pro někoho, kdo volí ODS, bude středově smýšlející člověk automaticky levičákem, zatímco komunista, který je na druhé straně barikády, ho bude považovat za pravičáka.
Stejně tak se nelze divit, že exprezident Klaus, při své narcistické povaze, neodolal pokušení rýpnout si do svého předchůdce. Pan prezident Havel byl člověk ve středu politického spektra, na některé věci se díval spíše levicově, na jiné problémy zase spíš pravicově. Hlavně to byl ovšem idealista, který kladl důraz na takové hodnoty, jako je láska, pravda, mír, svoboda, demokracie. Byl to člověk velmi individualistický, osobitý, tvořivý, a zároveň solidární a sociálně cítící. (Vzpomeňme na Nadaci Olgy Havlové). Byla to osobnost, která i přes mnohé kritické hlasy skutečně stmelovala společnost. Postmodernista, filantrop, humanista. Byl to člověk, který si uvědomoval, že všichni lidé mají něco, co je spojuje, a zároveň i něco, čím jsou originální. Byl si vědom barevnosti společnosti, kterou svým uměleckým přístupem k životu pomáhal vytvářet. Havel byl, a stále zůstává prezidentem mého srdce. Klaus ne. Klaus je suchopárný ekonom, který se často domnívá, že má monopol na pravdu. Je to doktor Peníz, který se dívá na svět přes černobílé brýle.
Je to člověk názorů pevných, avšak nepružných, člověk, který nespojuje, nýbrž rozděluje.
Nechám se ještě překvapit, s čím přijde nový prezident Zeman, domnívám se ale, že morálním kvalitám pana prezidenta Havla se nevyrovná. V každém případě si myslím, že lidé typu pana Klause by si měli uvědomit, že nebýt extrémního levičáka Havla, tak by to, co říkají, vůbec říkat nemohli. Proč myslíte, že se jedna z Havlovývh her jmenuje Odcházení?
Lidé odcházejí, ale myšlenky zůstávají. Pane prezidente Havle, odpočívejte v pokoji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama