Kam v Brně za čajem?

25. listopadu 2013 v 22:32 | Jan Duha

Čaj. Lahodný nápoj z důvěrně známých lístků, který si našel cestu hedvábnou stezkou z Číny přes Indii až k nám do Evropy. V zemi svého původu má slavnostní, až rituální funkci, při šálku čaje se zde odvíjejí celé příběhy,
uzavírá business, věrná přátelství i lásky. Taková je Čína. V Anglii si pověstný ,,cup of tea" dávají vždy o páté,
pokud tedy zrovna nemají odpolední směnu, ale dám na to krk, že Queen Elizabeth na něj nezapomene nikdy.
Zkrátka a dobře, kouřící hrnek dobrého čaje, jehož vůně cinkne o váš nos, a který v zátiší spolu se stolem
a někdy i s případnou konvičkou dotváří přítmí nastupujícího večera či nesmělost probouzejícího se úsvitu,
má svoje kouzlo.

A co na to Češi?

Ležíme přesně mezi Francouzi, dávajícími před útulnými čajovnami přednost spíš poněkud intelektuálnějším
a méně východním, byť mnohdy neméně útulným, kavárnám, a na druhé straně Rusy, libujícími si
hlavně ve vodce, o jejíž původ se už od dávnověku handrkují s Finy.

Jsme ve vleku Oktoberfestkultury Němců, kterým v pití piva dnes už nejen zdatně sekundujeme, ale dokonce je
předháníme.

Nicméně i přes tuto skutečnost, nebo možná naopak právě proto, že je u nás tak rozšířená kultura
hospod a všudypřítomný pivofotbalismus, je smyslem čajoven představovat určitou protiváhu.

U nás v Brně máme čajoven mnoho.
Osobně jsem sice měl možnost navštívit jich několik, jmenovitě Dobrou čajovnu, Veselou čajovnu, zmíněnou Za Zrcadlem
a ještě jednu, na jejíž název si nevzpomínám.
I přesto na mě právě čajovna Za zrcadlem zapůsobila nejvíce.

V Dobré čajovně jsem byl dvakrát. Poprvé se svojí dobrou kamarádkou, která se dnes ve Vídni potýká
se studiem slavistiky, a probírali jsme zde všechno možné od vztahů, přes školu až po různé duchařské historky.
Podruhé jsem dobrou čajovnu navštívil se spolužákem, a v rámci zápočtu do jednoho předmětu jsme hráli čínské šachy,
těmi se zde ale zabývat nebudu, neboť jsou úplně jiné, než naše české šachy, a vydalo by to na samostatný článek.
Tato čajovna se nachází na Římském náměstí. Projdete z Masarykovy ulicí Františkánskou,
minete z jedné strany oprýskaný okrový kostel a z druhé vietnamskou tržnici, dále skrz náměstí do dvora protějšího domu a pak po schodech nahoru do prvního patra. Ocitnete se na dřevěném ochozu a čajovna bude přímo naproti vám.

Čajovna má tvar písmene L, naproti vchodu vás uvítá vrátný, zřejmě majitel, a jsou zde i čaje na prodej v sáčcích či balících. Uvnitř je příjemné přítmí. Hraje zde relaxační hudba a na stěnách jsou zavěšené malby ve východním stylu.
Snadno přenosné, kruhové stolky. Nad vstupním salonkem je ještě jakési vyvýšené pódium, kde nejsou stolky, ale
lze se tam usadit na zem, na podušku a zapálit si vodní dýmku.
Naproti pódiu je průchod do další místnosti, která je o něco delší, než ta první, nicméně jsem v ní zatím nebyl.
Příjemným překvapením je mimo jiné například to, že vám k některým čajům přinesou jako dezert pověstnou
řeckou, či snad makedonskou, chalvu.
Zavítat sem můžete každý den od jedenácti do jedenácti.

Ve Veselé čajovně jsem byl zatím jenom jednou.
Taky jsme tam zrovna hráli se spolužákem čínské šachy.
Pokud má Dobrá čajovna tvar L, ta Veselá je mnohem prostornější a vypadá mnohem spíš jako hranaté U.
Kromě stolů jsou tu samozřejmě také místa pro sezení na zemi, která jsou oddělená přepážkami a připomínají
jakési kóje. Naproti nim jsou okna polepená úchvatnými, dechberoucími mandalami.
Možnost vodní dýmky je zde také, ani relaxační hudba nezklame.
Pořádají se zde každou sobotu šachové turnaje a vždy v pátek vystoupení břišních tanečnic.
Prý - zatím jsem neměl tu čest ani jednu ze zmíněných akcí navštívit.
Čajovna se nachází na rohu Zámečnické a Veselé ulice, nápis uvidíte z dálky a čajovna je hnedle v prvním patře.
Ve všední den tam mají od devíti do dvou, ale při úplňku až do šesti! Enjoy the moonlight!

V té čajovně, na jejíž název si nepamatuju, a nevzpomenu si ani přesně, kde je, jsme s kamarádem neúspěšně hledali
Wi-Fi. Do čajovny sice většinou chodíte odpočinout si od ruchu světa, někdy se s ním ale hold přecejen potřebujete
spojit. Houston měl problém. Spíš než příjemné přítmí tu byla tma jako v pytli a tak jsme oba brzy usoudili, že už nás to nebaví.

A konečně se dostáváme ke zlatému hřebu článku - čajovně Za Zrcadlem.
V té jsem už byl snad čtyřikrát nebo pětkrát, počítám-li dobře.
Vždy s partou kamarádů, které z města znám už dlouho a stihli jsme už spolu prožít mnohem víc, než jen posezení
nad šálkem dobrého čaje.
Najdete ji na ulici Jiráskova, nedaleko zastávky Konečného náměstí.
Vejdete do starobyle vypdajícího baráku, avšak na rozdíl od Dobré a Veselé čajovny se nevydáte po schodech nahoru,
nýbrž dolů. A kde je vlastně ono zrcadlo zmíněné v názvu? Inu, hned naproti vchodovým dveřím se na vás směje.
Čajovna je to středně velká, asi jako dvakrát můj pokoj.
Na stěnách toho nic moc nevisí, ale příjemná žlutá barva stěn lidské oko potěší, stejně jako relaxační hudba,
připomínající zde mnohem víc evropský chillout, než východ, přesto potěší lidské ucho.
Najdete tu pochopitelně opět jak běžné stoly (čtverhranné, nikoliv kulaté jako například v Dobré čajovně),
tak i vyvýšené pódium na ,,pozemní" posezení, kde se místo podušek můžete uvelebit i do velkého vypolstrovaného pytle.
Možnost vodní dýmky tu je samozřejmě také, druhů čaje habaděj, ačkoliv já sám jsem ochutnal jen dva
- Čínský sen, který si dávám pravidelně, je to žlutý čaj chutnající po mandlích a s mlékem,
a Mandlový krém, vyráběný z podobných ingrediencí a podobným způsobem, ale zdaleka ne tak dobrý
a mnohem hořčí, než Čínský sen.
Doporučit mohu také Ovocný Salep - dezert ve vysoké skleničce, sestávající z pudingu a ovoce a završený šlehačkovým
topem. Prostě mňam. Ano, jsem mlsný a lahodné dezerty, dobré čaje ani lednička si přede mnou nikdy nemohou být jisté...
A co je na čajovně Za Zrcadlem nejlepší? Ten ohromný výběr deskových her, které nabízí.
Nejen, že si posedíte u čaje, popovídáte s kamarády, případně pobafáte vodní dýmku, jako kdysi čínští mudrcové dávnověku, ale můžete ještě navíc pocvičit zrelaxované mozkové buňky a zabránit tak tomu, aby se z relaxu stalo otupění. Atmosféra je tu příjemná, svěží, lehká, pestrá, inspirující.
Mají tu ve všední dny od jedenácti do desíti, pak musíte králičí norou zase rychle ven.

Posledně jmenovanou čajovnu doporučuju obzvlášť, ale i v těch ostatních určitě stojí za to se aspoň zastavit.
I čajová kultura dělá Brno Brnem.

It´s time for a cup of tea!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama