Sláva Ukrajině!

25. února 2014 v 11:57 | Jan Duha

Většina evropské (a nejspíš i světové) populace už jistě něco slyšela o tom, co se v posledních týdnech a měsících děje na Ukrajině. Prezident Janukovyč navzdory očekávání většiny lidí (a v souladu s očekáváním dalších),
odmítl podepsat asociační dohodu Ukrajiny s Evropskou unií.

To byla kapka, díky které přetekl onen pomyslný pohár a převážně prozápadní Ukrajinci vyšli do ulic.
Už předtím byli mnozí z nich na Janukovyče naštvaní díky jeho napojení na různé, převážně ruské,
skupiny mafiánských oligarchů a ropných magnátů. A teď ještě tohle, dalo by se poznamenat.

Ač se protestovalo i v jiných městech, většina prozápadně smýšlejících Ukrajinců se usadila na Kyjevském náměstí
Majdan, kde pořádala koncerty, kulturní akce, rozdávala potraviny a bránila se proti útokům Janukovyčových
ozbrojených sil.

Bohužel došlo na násilí, a to na obou stranách konfliktu. Násilí neschvaluji a vždy jsem byl na straně mírových řešení konfliktů. Ale na druhé straně je nutno říct, že Janukovyč se choval po všech směrech jako diktátor,
manipuloval s výsledky voleb, policejně rozháněl pokojné studentské demonstrace a vůbec dělal spoustu věcí, které
mají s demokracií pramálo společného.
A i na tom nešťastném Majdanu to byly pochopitelně jeho jednotky, kdo začal pálit jako první, jelikož demonstrace byly zpočátku také pokojné.
Jinými slovy, když na vás někdo střílí samopalem nebo vodním dělem, jen těžko se mu ubráníte kytičkou v ruce
a proslovem o nutnosti míru. A tak, protože byli Ukrajinci zahnáni do kouta, muselo bohužel dojít i k těmto krajním
prostředkům.

Hlavní nebezpečí tkví v tom, že zdaleka ne všichni Ukrajinci, kteří jsou proti Janukovyčovi a Rusku, jsou zároveň
liberální a proevropští.
Silný hlas na majdanských protestech měla i nacionalistická strana Svoboda, která navazuje na dřívější Banderovce.
Což byli lidé, kteří sice v době stalinského teroru bojobali proti bolševikům, ale na druhé straně neváhali při tomto boji kolaborovat s esesáky nebo s následovníky fašistického slovenského vůdce Tisa.
Jinak řečeno, lidi typu Hitlera, Vandase nebo Mussoliniho mají dnes reálný zájem šéfovat Ukrajině.

Pro mě jako pro přesvědčeného liberála (neplést s neoliberálem) je fašismus a komunismus stejné zlo, nesvoboda,
totalita a diktatura a rozhodně nemíním obhajovat příslušníky jedné ze zmíněných ideologií jen proto, že bojují
nebo v minulosti bojovali proti příslušníkům té druhé.
Obě tyto ideologie mají krev na rukou a vedly ke smrti miliónů nevinných lidí jen proto, že s nimi nesouhlasili.
Obě tyto ideologie jdou už z principu proti demokracii a proti svobodě, jak již prokázala druhá světová válka, stalinské čistky a jiné hrůzné historické události.

Pokud by se na Ukrajině dostali k moci právě Banderovci, jako nacionalisté by ji odstřihli jak od Ruska, tak od EU.
Ukrajina by byla naprosto izolovaná od světového dění a informací, stejně jako od potravin a výrobků,
které si nedokáže sama vyrobit a vypěstovat a které musí dovážet.
Hladomor a nové nepokoje by byly nasnadě.
Nepohodlné názory by opět začaly být potlačovány a stejně tak by se postupovalo vůči příslušníkům menšin.
Očekávat po zkušenostech z dvacátého století od nacionalistické organizace svobodu a otevřenost,
je asi stejně reálné, jako mít strach ze sněhové bouře uprostřed Sahary.

Proto doufejme, že se Ukrajincům povedou jejich v podstatě první skutečně svobodné volby po zániku SSSR,
a že ona nová Ukrajina se pod vedením pana Klička nebo paní Tymošenkové k té demokracii a svobodě
opravdu posune. Fandím paní Tymošenkové, aby se co nejdříve zotavila ze své nemoci, zapříčiněné stresem
z pobytu ve vězení v procesu, který i Evropský soud označil za vykonstruovaný.
Neznám ji a nevím, čeho se skutečně dopustila nebo nedopustila, hlavní je však to, že na rozdíl od Janukovyče věří
v demokratické zásady a nemá iracionální strach z Evropské unie.
Ukrajina stojí na rozcestí mezi západem a východem, pan Kličko i paní Tymošenková volí západ.

Někteří lidé mají obavy, že poté, co se Ukrajina stane členem EU, nastane imigrační vlna Ukrajinců do naší republiky.
Já tyto obavy nesdílím a to hned z několika důvodů. Za prvé, zdaleka ne všichni Ukrajinci jsou proevropští a vydají se na západ. U Ukrajinců podporujících Janukovyče bych to viděl spíš na emigraci do Ruska.
Za druhé, i ti Ukrajinci, kteří jsou prozápadní, nebudou přece směřovat pouze do České republiky, ale rozprostřou
se po celé Unii. Mnozí z nich se vydají do zemí mnohem vyspělejších, než jsme my, jako je Německo, Francie,
Švýcarsko nebo Švédsko. A konečně, asociační dohoda je pouze asociační dohoda.
Jejím podepsáním se ještě Ukrajina členem EU nestává, ale pouze se zavazuje ke spolupráci a k tomu, že o vstup bude dříve či později usilovat, nebo lépe řečeno, že má dveře do Unie otevřené.
Předtím, než se stane jejím plnohodnotným členem, pochopitelně bude muset splnit Maastrichtská kriteria, ke kterým patří i určitá demokratizace společnosti, míra vyspělosti hospodářství, stejně jako přijetí antidiskriminačních
zákonů, ke kterým nás zavazuje Lisabonská smlouva, a zlepšení postoje k lidským právům a věcem s nimi souvisejícím.
Člověk žijící v takové zemi už nebude mít zdaleka tak velkou potřebu na západ emigrovat, jako dnešní Ukrajinec.
Po splnění těchto podmínek už nebude Ukrajině bránit vůbec nic, aby se stali plnohodnotnými členy EU, a pokud budou chtít, pak i Schengenu.
Je mi s podivem, jak spousta Čechů má neustále jakýsi iracionální strach z cizinců, a ačkoliv jásali, jakmile Kanada
zrušila vízovou povinnost pro Čechy, tak jim ta stejná věc vadí u Ukrajinců.
Jenže planetu máme zatím jen jednu a tak problém byť jen jednoho člověka je problémem nás všech.
Pokud by se Ukrajina rozdělila na dva samostatné státy, z nichž jeden by byl proruský a druhý proevropský, myslím, že
by to ke zklidnění situace nepřispělo, naopak by ji to ještě vyostřilo, protože občanská válka by tím snadno přerostla
ve válku mezinárodní.
Ukrajina stojí před volbou. Západ, nebo východ. EU nebo Rusko. Demokracie, nebo totalita.

Pokud Evropa ani po zavření všech korupčníků nebude mít peníze na finanční pomoc Ukrajincům, kteří jsou na tom nejhůř, jsem pro, aby jim pomohli alespoň Američané, kteří i s obrovskými dluhy jsou na tom finančně značně lépe,
než Evropa.

V každém případě přejme Ukrajincům demokracii. Přejme jim hodně štěstí na cestě, kterou započali, neboť jak říká Buddha, jsou dvě chyby, které může člověk na své cestě udělat - nedojít do cíle a neudělat první krok.
Ukrajinci ho již udělali.

Sláva Ukrajině! Ukrajině svobodné a demokratické!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama