Hlasy víry v hlavě 2

16. června 2014 v 21:26 | Jan Duha


A dědičný hřích? I světský soud přece potrestá za zločin, který spáchal dejme tomu pan Petr
(omlouvám se tímto všem slušným Petrům) pouze pana Petra. Nikoliv jeho vnučku Markétu, nebo syna Karla,
kteří nic neudělali. Tak proč trpět za provinění druhých v duchovní oblasti?
V buddhismu máme karmu, ale ta se přenáší z vědomí na vědomí, nikoliv z těla na tělo, a není dědičná ve smyslu otec-syn, ale závisí na našich vlastních činech.
V dalším odstavci Robo obhajuje katolickou církev, že prý je přímým následníkem Božím, protože v ní existuje posloupnost biskupů až k apoštolům, která je zaznamenaná v knihách. Prvním biskupem měl být údajně Petr.
Podle většiny výkladů Bible však katolíci mezi křesťany naopak pravdu nemají, protože jsi neřekl, že postavíš svou církev na ,,Petros", tedy ,,Petr", ale na skále (tedy řecky ,,Petra").
Čímž není míněn žádný člověk, ale skála víry.
Tak vidíš, Bože. Takový guláš v tom mají ti, kdo Tě následují, natož abych se v tom vyznal já, jako jinověrec.
Podle Roba myšlenka, že byl Ježíš od svých dvanácti let do třiceti buddhistickým žákem v Indii, je klamná.
Opět ale nepíše, proč si to myslí. Viděl jsem film, kde je hodně záběrů podporujících tuto domněnku, například
jeden buddhistický klášter má záznamy o člověku, který žil ve starověku, jmenoval se Ísa, což je jedna z podob Ježíšova jména, a nějakou dobu pobýval v buddhistickém světě. Tak nevím, do jaké míry je to cypovina (ta ostravština je fakt milá :)
Samozřejmě 100% důkazy na to nejsou, tak si prostě musíme přiznat, že nevíme, co Ježíš v tom období dělal.
V Bibli o tom není nic, tak nevím, zda to nějaký koncil vyškrtnul, anebo je to proto, žes zkrátka nechtěl, aby to křesťané věděli. Ale proč?
Další věc, křesťané se prý nemohou mýlit v zásadních věcech, protožes jim seslal Ducha Svatého.
To je sice hezké, ale na základě čeho jsou o tom přesvědčeni? Že se to píše v Bibli?
A kde berou jistotu, že zrovna v Bibli je celá pravda?
Karma je prý otrava. Ano, pokud se budu chovat jako zlojed, tak ano, musím si sníst, co jsem si nadrobil.
Samozřejmě jak to dobré, tak to špatné. To je spravedlivé, jak píše Pavel, ačkoliv to nestihl dále rozvést, o což se tedy pokusím já. Hlavní důvod, proč věřím v karmu a tím pádem i v další - a předchozí - životy.
Zaprvé, moje vědomí se muselo někde vzít.Těžko mohlo vzniknout z ničeho, protože ze zákona o zachování energie víme, že energie se nemůže objevit ani zmizet, pouze přeměnit. Energie je projevem prostoru a je od něj neoddělitelná.
V tomto se Buddha naprosto shoduje s Einsteinem a jeho relativitou.
Moje současné vědomí se tedy muselo vyvinout z předchozího vědomí a musí nějak pokračovat i dál, stejně, jako mlhovina, hvězda a černá díra jsou tři časově sousledné projevy hmoty.
Zadruhé, ze svého okolí vidíme, že vše probíhá v koloběhu. Den a noc, déšť a sucho, jaro, léto, podzim a zima.
Proč by tomu mělo být jinak u života a smrti?
A konečně, je spousta lidí, kteří si na minulé životy pamatují, vzpomínají si na ně při regresivní hypnóze a přesně popisují místa, která v tomto životě nikdy nenavštívili. Když je posléze navštíví, všechno souhlasí.
Proti tomu mají křesťané v podstatě dva argumenty. Jeden říká, že většina lidí si na minulé životy nepamatuje.
To je pravda, ale jak bychom se mohli pamatovat na nekonečno svých minulých životů, když ani většina z nás neví, co dělali řekněme ve dvou nebo třech letech? Anebo v matčině lůně?
Pouze Buddha spatřil všechny své minulé životy, a to až ve chvíli, kdy dosáhnul osvícení.
Druhý protiargument se zase odvolává na dílo ďábla. To on má prý vzpomínky na minulé životy na svědomí.
Inu, stará písnička, ale co důkaz? Buď tomu věříme, anebo ne. To je celé.
Náš vesmír tu nemusí být věčně. A ani nebyl, aspoň tak, jak ho známe dnes.
Ale copak se energie mohla někam vypařit? Nebo vzniknout z ničeho?
Podle mě zkrátka vznik tohoto vesmíru způsobil zánik jiného. A tak dále, až do nekonečna.
Kruh nemá žádný počátek. Vždy bychom se totiž mohli zeptat, co bylo před počátkem.
A kde vlastně ten počátek byl.
Všechno vzniká a zase zaniká, tak proč by tomu s vesmíry mělo být jinak?
Křesťané říkají, že svět je hrozně složitý, tak nemohl vzniknout sám od sebe.
Nemohl přece existovat věčně? A na druhou stranu si vymysleli Tebe, všemohoucího Boha, který je nekonečně složitý, přesto nijak vzniknout nemusel. Nekonečně složitý svět nemohl vzniknout sám od sebe, ani existovat věčně, musel ho stvořit někdo, kdo je ještě mnohem složitější, a kdo existuje věčně?
Není to trochu zamotané? Stejně tak bych já mohl říct, že vesmír existuje věčně, a že ho nikdo nestvořil...
Jako další, s prominutím, nesmysl mi přijde peklo. Mám dva lidi. Jeden se chová spořádaně, pomáhá lidem, dodržuje zákony, a mimo jiné je ateista. Mám ho poslat navěky trpět, protože nevěřil v moji existenci? Proč bych to, proboha, dělal? A proč by vůbec člověk za omezenou dobu, řekněme 80 let, hříšného života, měl jít navěky do pekla?
Pokud tedy už to peklo existuje, neměl by tam logicky jít na oněch 80 let?
Když už i mně přijde nesmyslné někoho takhle navěky trápit za omezený počet zlých skutků, jak by to mohlo přijít spravedlivé bytosti jako jsi Ty, která o sobě prohlašuje, že je nekonečnou láskou?
Už vidím odpovědi křesťanů, jak si dovoluju soudit Boha. Nikoho nesoudím, a už vůbec ne Tebe.
Ostatně ani nevěřím, že existuješ. Jen vyjadřuju svůj názor, na což mám v demokracii nezadatelné právo.
Druhý člověk, křesťan, který věří v Krista a například krade, půjde tedy do nebe? Fakt se v tom nevyznám a nechápu to.
Ve Tvých očích přece musí něco znamenat i to, jak se člověk chová, a ne jen, čemu věří.
Vidím Tvůj zachmuřený výraz, tak se raději přesunu k dalším odstavcům.
Ježíš vzal na sebe negativní karmu nás všech? Pokud ano, je to od něj velice šlechetné, ale nezbavuje nás to zodpovědnosti za náš život? Proč má náš život patřit někomu jinému, a ne nám?
Chci sám nést odpovědnost za své skutky, ať už dobré, či špatné.
Jak já vnímám křesťanství, tak dovedeno do extrému bych si jako křesťan vlastně mohl dělat, co chtěl, protože stačí přece uvěřit v Ježíše, a všechno se v dobré obrátí. Nebos to myslel jinak?
Osobně nechápu, proč by bezvýhradná víra měla být ctností, kterou si Ty jako Bůh nejvíce považuješ.
Proč bys naopak neměl oceňovat kritické myšlení. Teda ne, že bych Ti do toho chtěl nějak mluvit, já vím,
pro mě neexistuješ a stejně tak dobře pro tebe nejspíš neexistuju já.
Do hlavy mi z křesťanství nejde dost dalších věcí. Všechny pocity, myšlenky, ať dobré, nebo zlé, vznikají v našem vědomí, v naší mysli, tak proč by osvícení, nebo řečeno s Robem - spasení - mělo pocházet od nějaké vnější bytosti?
O které ani nevíme, jestli vůbec existuje? Co Ty na to? Uznej, že nevíme.
A konečně, jak říká Robo (už mu dám pokoj) na závěr, prohlašuješ o sobě v Bibli, že jsi Bůh žárlivě milující.
Nerad bych se Tě nějak dotknul, ale žárlivost je projevem silného ega a to je právě něco, co se v buddhismu snažíme upozadit. Máš ego? Víš, že žárlivost vede k hněvu a ten se s nekonečnou láskou jaksi...ehm...tluče?
Já vím, dotknul jsem se Tě. Ale na druhou stranu by mi úplně stačil žárlivý kluk z masa a kostí, ještě mít žárlivého Boha, to už bych se musel zbláznit. Ale to už stejně víš.
Co na závěr? Tak jsem už ze sebe dostal ten myšlenkový výlev, snad to Tebe, a ani čtenáře neunavilo.
Rozhodně jsem tímto článkem nechtěl nikoho, ani Tebe, urazit, ale pokud jsi, tak to jistě dávno víš.
A pokud nejsi, alespoň jsem se vypsal a ulevilo se mi.
A pokud, až jednou, doufám, že zahodně dlouho, umřu, stanu před Tvojí tváří a zjistím, že se Buddha mýlil a křesťani měli pravdu, věř, že uznám omyl a s radostí Tě přijmu.
Ale no tak, nemrač se, po každém chceš, aby Ti věřil, tak teď zase chvilku věř Ty... laškovné mrknutí...
Přeju Robovi, aby mu jeho víra přinášela hodně štěstí, tak jako mně a řečenému Pavlovi přináší štěstí pro změnu buddhismus.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama