Červen 2015

Řeč starších...

23. června 2015 v 15:00 | Jan Duha




Článek o generačních rozdílech a sporech napíšu snad, až budu mít víc času, neboť toto téma rozvedené dopodrobna
by vydalo na celou knihu. V tomto článku se však budu zabývat jednou z věcí, kterou se každá generace více
či méně liší od těch předchozích - a tou je řeč. Rozdílná slovní zásoba, tón, míra a původ přejatých slov,
to, jakým způsobem věci označujeme - to vše často působí nedorozumění, chvíle trapného ticha nebo naopak záchvaty hurónského smíchu. Rozeberme si tedy pár bodů, ve kterých se vyjadřování jednotlivých generací liší
a kterých jsem si všiml u rodičů:

1) Germanismy

Starší generace jich používá fůru. Samozřejmě i od mladého člověka (slovem mladý myslím tak do třiceti pěti let, i když to každý samozřejmě vnímá jinak) uslyšíte slova jako furt nebo flaška, ale většinou se nesetkáte s tím, že by nádobí označoval slovem kšír (něm. Geschirr), o kamarádstvích mluvil jako o ,,kamaráčoftech" (Kamaradschaft) a chyba pro něj byla ,,fal". První zmíněné slovo jsem ani neznal do doby, než ho asi před rokem moje mamka použila.
Bohužel i od pár mladých lidí jsem slyšel germanismy, ale nikoliv ve slovní zásobě, nýbrž v gramatice.
Opravdu nerozumím tomu, jak může někdo ve slovanském jazyce říct ,,budeme vidět" namísto ,,uvidíme",
nebo ,,začalo se mi to přestat časově hodit" místo ,,přestalo se mi to časově hodit".
(Vyslechnuto z hlasitých telefonních hovorů v šalině, které nešlo přeslechnout). To mi trhá uši.
To už raději zůstaňme u germanismů ve slovní zásobě, (přecejen Němců bylo v historii v Česku, a hlavně na Moravě, hodně, takže nějaký vliv tam určitě je), než roubovat na češtinu gramatické konstrukce germánských jazyků.

2) Stejná slova s jiným významem

Starší generace chodila na párty ,,vařit" ve smyslu užívat si. A protože komanči neměli rádi angličtinu, tak se vlastně nechodilo na párty, ale na ,,mejdany" či ,,tancovačky". ,,Pařit" znamenalo pít alkohol, a nikoliv užívat si.
Stejně tak slovo ,,zakalit" znamenalo hovorově pouze zemřít, a nikoliv též popít alkohol, jako dneska.
Dnešní looser by byl za časů mých rodičů ,,čpik" (nejspíš ze slova ,,čpět" - smrdět).

Taky mi vadí, když se, a to mnohdy i v médiích, zaměňují slova ,,přítel, přítelkyně" a ,,kamarád, kamarádka".
Generace mých rodičů často používá jak slovo ,,přítel", tak slovo ,,kamarád" ve významu ,,partner" v momentě, kdy se jedná o osobu opačného pohlaví, a naopak ve významu ,,kamarád", pokud se jedná o osobu pohlaví stejného.
Což je dost matoucí, protože jak má pak člověk rozlišit, jestli se jedná opravdu pouze o kamaráda, nebo o přítele?
Pro mě (a asi i pro většinu dalších mladých), má zkrátka slovo ,,přítel/přítelkyně" vždy význam ,,partner/partnerka", zatímco slovo ,,kamarád/ka" pouze význam ,,kamarád/ka". Tedy ,,přítel/kyně" je boyfriend/girlfriend a ,,kamarád/ka" friend. Chápu, že když byli za komoušů gayové a lesby tabu, tak nikdo nechápal, že může kluk kamarádit s holkou nebo chodit s klukem a naopak. Dnes už je ale situace jiná a zaměňovat slova ,,přítel" a ,,kamarád" je prostě pro nás mladé matoucí. V tomto musím částečně pochválit například naši veřejnoprávní televizi, která si na to už pozor dává, pro kamarády sice používá výraz ,,přítel", ale v případě partnera či partnerky výraz ,,partner" použije rovněž, takže zmatek s ,,příteli" a ,,kamarády" už se, aspoň ze strany naší milé televize, nekoná.

3) Nechuť k anglicismům

Často jsem se ze strany starší generace setkal přímo s nechutí používat výrazy jako oukej, čeknout,
čendžnout... dokonce i moje ségra, která je jen o třináct let starší, to v mnohých případech považuje přímo za nevychovanost. Skoro nikdo se už ale netrápí tím, že my těm různým kšírům apod. rovněž rozumět nemusíme.

4) Jiná podoba hovorové mluvy

Od mamky jsem slyšel, že za mlada například vůbec nepoužívala výraz ,,to je v pohodě" nebo ,,neřeš to".
Měl jsem za to, že ty výrazy se používají už desítky let, tudíž mě to překvapilo.
Ano, je to hovorové, ale asi jsem na ta slovní spojení tak zvyklý, že mi už ani nepřijde, že by je někdo mohl neznat.
A vždy jsem se tak trošku potutelně usmíval, když nám na střední učitelé vytýkali, že říkáme větu ,,neřeš to", ve smyslu netrap nebo nezabývej se tím, protože řeší se přece pouze problémy nebo hádanky :D

A co vy, drazí čtenáři? Podělte se o své zkušenosti s mluvou starší, nebo naopak mladší generace.
Zajímalo by mne, jak to vidíte a jestli jste se díky odlišnostem v mluvě někdy dostali do nějaké vtipné, trapné
či třeba jen zvláštní situace.

Váš polyglot Honza Duha :))

Kolotoč pravdy

15. června 2015 v 10:25 | Jan Duha

Téma týdne je ,,Kolotoč lží", můj blog se ovšem točí opačným směrem, protože jsem, někdy možná až nebezpečně,
upřímný. Napadlo mě inspirovat se u mé oblíbené blogerky Lúmenn a předat štafetu vám, čtenářům.
Otevírám zde prostor pro jakékoliv vaše otázky, které můžete napsat do komentářů a já na ně odpovím.
Vzhledem k tomu, že souběžně budu provádět úklid celého kvartýru a od pěti odpoledne budu na jisté nejmenované
akci u kamaráda (pro zvědavce řekněme, že to je něco jako rozšířená verze čaje o páté), odpovědi nemusí přijít hned.
Beru jakékoliv otázky kromě urážlivých nebo obsahujících vulgární výrazy - ty okamžitě mažu.

Na vaše zvídavé otázky a zpětnou vazbu se vskutku těším a, upřímně řečeno, potřeboval jsem zasklít okno
chybějících nápadů na článek... (a je to venku) ;) Inu, jsem zkrátka upřímný...

Naskočte do kolotoče pravdy, máte-li chuť a odvahu!