Vánoce a já

3. prosince 2016 v 11:50 | Jan Duha

Výsledek obrázku pro vánoce

Tak nám přicházejí Vánoce. Už ani ne měsíc a máme je tady. Dárky, cukroví, koledy, všeobecná pohoda.
Znám ale dost lidí, kteří Vánoce nemají rádi, ba přímo nesnáší. Nechápu, proč.
Že je shon s nakupováním? Ano, je, ale pokud člověk chce, vždy si může najít chvilku, kdy si ode všech nákupů vydechne, uvaří si čaj, grog nebo punč a sedne si k hořícímu krbu (ideální představa, u nás doma všechny atributy,
notabene krb, nemáme). Ale každý si v tom shonu může najít skulinku/chvilku/místo, kdy se stáhne stran všeho konzumu
a udělá si pěkný den nebo večer sám pro sebe, nebo sebe a pár blízkých. A klidně to může být ten Štědrý.

A o co je pak všechen ten shon při nakupování vyvážen radostí z toho, že někoho můžeme obdarovat, nebo že jsme sami byli obdarováni. Ani já shon nějak extrémně nepociťuji - alespoň ne letos.
Dárky sice většinou nakupuji na poslední chvíli, ale zrovna letos se mi jich část podařilo sehnat na Bezpeněžní zóně
formou výměnného obchodu. Pochopitelně nebudu psát, co to je, to nechť zůstane překvapením pouze pro ty, kdo mají být obdarováni.

Další námitkou proti slavení Vánoc bývá, že zprofánněly, že ztratily svůj křesťanský význam a jsou dnes jen o tom nákupním shonu a materialismu. Nu, ke shonu jsem se už vyjadřoval výše. Kdo si chce vykouzlit doma či jinde,
sám, s rodinou či s kamarády vánoční pohodu, ten si ji vykouzlí :)

A za bé, Vánoce původně křesťanským svátkem rovněž nebyly. Byl to pohanský svátek zimního slunovratu.
Slované mu říkali Koleda, Keltové a Germáni jej nazývali Yule, Římané Saturnálie.
Lidé se takto veselili už v dávných dobách. Zpívalo se, pila se medovina, darovaly se drobné pozornosti a zdobily
větvičky jmelí nebo jiných stromků.

Pokud vycházíme ze zvyků starověkého Izraele, pak ani není pravděpodobné, že by se Ježíš narodil v zimě, protože v té době pastevci ovce pást nechodívali, ačkoliv v Izraeli zimy nejsou zdaleka tak chladné, jako v našich zeměpisných šířkách.
Viděli-li tedy ,,hvězdu", kterou známe jako Betlémská, mohli ji vidět spíše na jaře či na podzim, kdy s ovcemi na pastvě byli. Samotná hvězda mohla být Halleyovou kometou, která přibližně roku 12 našeho letopočtu kolem Země prolétávala.

Summa Summarum, křesťané převzali tento svátek od pohanů, protože byl příliš populární na to, aby se jej církev snažila vymýtit.
A on tak pokračoval s podobnými rituály, ale jiným duchovním nátěrem, pod názvem Vánoce.
Dnes Vánoce slaví téměř každý, dokonce včetně Číňanů, ačkoliv v ty dny nemají volno a je to pro ně svátek
zhruba na stejné úrovni, jako pro nás Valentýn.

Já jsem buddhista, Vánoce slavím a nevidím v tom vůbec žádný problém. Proč?
Protože to pro mě není svátek spjatý s konkrétním náboženstvím. Je to pro mě svátek rodinné pohody,
blízkosti, štědrosti, svátek, který v průběhu času získal své vlastní kouzlo, překračující hranice
různých náboženských tradic.
Ano, lidi říkají, že by pro nás každý den měl být svátkem, pořád bychom měli být k druhým laskaví, proč jen na Vánoce.
Já s tím souhlasím. Ale proč nemít aspoň ten jeden den, kdy to završíme, kdy to nějak rituálně potvrdíme,
kdy si tu pohodu opravdu vypijeme do dna? Den, na který se těšíme? Den, kdy jakoby už byly za dveřmi narozeniny Nového roku a my jej už předem obdarovávali?

Nevím, jak vy, já vánoční atmosféru nasávám už teď. Dneska máme plány s partou fajn kluků se projít po městě, o legraci, dobré jídlo ani dárky určitě nebude nouze. Zkrátka teplo Vánoc. Vsadím se, že budeme hledat vánočního skřítka
nebo tak něco a večer si někde sednem k vánoční tabuli a Xindl X nám bude zpívat o tom, že ,,Štědrý večer nastal".
Jsme sice dospělí kluci, ale uvnitř pořád trochu děti - míra kreativních aktivit, které spolu podnikáme, o tom svědčí.
V pondělí s jinou, trochu komornější bandou vyrážíme okoštovat moravský punč a posoudit, kde ho vaří líp.
Svoboďák, nebo Moravák? Další pondělí zase u kamaráda - punč a deskovky.
Za čtrnáct dní mě přítel představí svému taťkovi. Rodinný oběd :)
Na Štědrý den s našima tady doma, jako vždy, pohádky, zdobení stromku, cukroví.
A na Štěpána přijede ségra a spol. až z Jižních Čech, přivézt nám trochu tamní atmosféry.

No, kdo by se netěšil :) Merry Christmas :)

A jak slavíte Vánoce vy? Nebo neslavíte vůbec?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 4. prosince 2016 v 13:24 | Reagovat

zdravím... jak vidím, tak se shodujeme v uznání oslav vánoc. Žádné náboženství není potřebné, hlavní je pohoda a klid a mír. Pěkné.

2 Jan Duha Jan Duha | Web | 5. prosince 2016 v 13:40 | Reagovat

Díky :) A co ty, Lukáši, jak slavíš Vánoce? Klasika - kapr, stromek, dárky? Nebo máš i nějaké speciální zvyky?

3 Lukas Lukas | Web | 5. prosince 2016 v 14:11 | Reagovat

[2]: já vánoce v podstatě nijak zvlášť neslavím - přesněji řečeno si (především) vychutnávám pohodovou atmosféru a to ať už s televizí nebo procházkami venku (psal jsem o tom i na svých stránkách - o "duchu pozitivního myšlení")

4 Jan Duha Jan Duha | Web | 5. prosince 2016 v 14:59 | Reagovat

Tak to je taky fajn :) Nakonec jsme si s kamarády dali punč vlastní výroby, a musím říct, že chutnal moc dobře. Snad i lépe, než kupovaný.

5 Asterius Asterius | E-mail | Web | 7. prosince 2016 v 17:47 | Reagovat

Vánoce nebyly nikdy pohanským svátkem
http://vendeecz.blogspot.cz/2014/10/vanoce-nebyly-nikdy-pohanskym-svatkem.html
+
citace:
V roce 3 až 2 před Kristem se vzhledem ke zdánlivě retrográdnímu pohybu Jupiterovu objevila vzácná trojnásobná konjunkce Jupitera (“královské” planety) a Regulu (“královské” hvězdy).
...
Po této neobyčejné konjunkci se začal Jupiter pohybovat západním směrem a dostal se do konjunkce s Venuší.
...
Jupiter se poté stále pohyboval na západ, až se konečně zastavil. Když se tak stalo, při pohledu z Jeruzaléma stál přesně na jihu - přesně nad malou vesničkou Betlémem, přesně 25. prosince roku 2 před Kristem.

Toto všechno je jednoduše k vidění v jakémkoli moderním počítačovém populárněnaučném programu, protože ty ukazují noční oblohu v jakémkoli historickém období odkudkoli na Zemi.
http://protiproud.parlamentnilisty.cz/duchovni-svet/2076-za-dva-roky-se-ukazi-velka-znameni-na-nebi-apokalypsa-zaslepene-lidsvo-kraci-do-zahuby-betlemska-hvezda-poselstvi-fatimy-kral-pred-gilotinou-pane-posloucham-te.htm

6 Jan Duha Jan Duha | Web | 7. prosince 2016 v 23:26 | Reagovat

Když už jsme u toho, tak ani toho 20.listopadu 2016 se nic extra nestalo. Nemluvě o tom, že dle Wikipedie ten svátek Krista krále připadá na poslední týden v říjnu, a ne v listopadu.

7 Jan Duha Jan Duha | Web | 7. prosince 2016 v 23:35 | Reagovat

A ještě k tomu prvnímu článku - já se nepovyšuju nad křesťany, to je misinterpretace. Kritizovat nějaký názor a povyšovat se nad někoho, kdo jej vyznává, jsou dvě různé věci. Křesťany respektuju jako sobě rovné, respektuju jejich názor, a tudíž předpokládám, že oni budou respektovat ten můj.

8 Jan Duha Jan Duha | Web | 7. prosince 2016 v 23:47 | Reagovat

Ad. Vánoce jako pohanský svátek - na tohle jsem ti už částečně odpovídal pod článkem o reinkarnaci. Kromě toho, jak mohli ti církevní otcové zjistit, kdy byl ježíš počat - to se dívali lidem do ložnic? A stále zůstává nezodpovězena otázka, proč by pastýři pásli ovce v prosinci. Zničeho nic, když to nebylo v tehdejším Izraeli zvykem. Slunovrat slavili nejen Římané, ale i Keltové, kteří byli na našem území už kolem prvního až třetího století našeho letopočtu, tedy dávno před daty, které zmiňuje článek i jako dobu slavení Vánoc křesťany ,,na tajňačku". Slunovraty byly i mezi Kelty, Germány a Slovany svátkem opětovného narození Slunce, ze kterého pak církev udělala narození ,,slunce věčného života" - božího syna. A tyto slunovraty se s ohledem na cyklický běh roku slavily odjakživa, (resp. jejich počátek nelze vystopovat), bez ohledu na to, kdy si pohané nebo křesťané někde v Římě něco oficiálně uzákonili. I vánoční zvyky, jako zdobení stromku, svíčky ba i koleda, jsou původem pohanské. http://www.pohanskafederace.cz/pohanske-vanoce/ Nu, dobře, tak Betlémská hvězda není Halleyova kometa, ale je to konjunkce planet. Co z toho vyplývá? Navíc se hvězdy o dva roky sekly. K poslednímu článku - ano, nikdo nevidíme do budoucnosti, protože budoucnost závisí na našich činech. Povíme si 23.9.2017, jestli ten článek je pravda, nebo blábol. Konců světa už bylo předpovězeno X, namátkou 1914, 2000, 2011, 2012, i se spoustou podpůrných argumentů, a všechny jsme přežili. Čekal jsem, že se něco stane třeba v momentě, kdy byl na obloze viddět největší úplněk od roku 1948. A ono zase nic.A vsadím se že k ničemu nedojde ani 23.9.2017 (v tom případě tě zvu na post-apokalyptické pivo).

9 Jan Duha Jan Duha | Web | 8. prosince 2016 v 10:21 | Reagovat

Tak doplnění - keltský kmen Bójů, podle kterého se i Čechy jmenují Bohemia, se ve středních a severozápadních Čechách usadil přibližně už ve 4.století př.n.l., čili dávno před křesťanstvím, takže svátky jako Imbolc, Beltaine nebo i ony Vánoce (Meán Geimhridh) slavily o 106. Ono je asi stejně fuk, jestli církev stanovila pak to datum o pár dní dřív, nebo pozdějš, bylo to zkrátka v období kolem slunovratu. A mohla se naopak rozhodnout v tom smyslu, že nechce, aby se Vánoce slavily 21. nebo 23.prosince, protože by se navazovalo přímo na ,,pohanské datum", tak ty Vánoce o dva dny posunula a dala to na 25.

10 Jan Duha Jan Duha | Web | 8. prosince 2016 v 10:57 | Reagovat

Wikipedie se dále zmiňuje, že o svátku Yule slavili Germáni to, že se Bohyni narodil syn, který bude budoucím Bohem. Podobnost s pannou Marií a Ježíšem je více, než zřejmá. Summa summarum, Vánoce jsou svátky všech, a pokud si na ně křesťané dělají nějaký výhradní nárok, dělají si jej neprávem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama