Duben 2017

Video killed the radio star...

23. dubna 2017 v 2:57 | Jan Duha

Ano, je tomu tak, jako v oné známé písničce - tvorba videí je dnes čím dál populárnějším způsobem sebevyjádření,
který, spolu s blogy, už nějakou dobu dává na frak médiím minulých generací.
I já, pokud zrovna pluju v internetových vodách a neprojíždím křížem-krážem blogy kolegů psavců,
krátím si dlouhou chvílí sledováním svých oblíbených youtuberů, z nichž každý se zabývá trochu jinou oblastí,
ale všichni to dělají zajímavým způsobem.

Co moc nemusím, jsou třeba fashion vlogy.
I když se samozřejmě snažím chodit upravený, pečovat o své tělo, držet se zdravého životního stylu
(se střídavými úspěchy, víme svoje), tak u módy většinou řeším jen tři věci - jestli na to mám, jestli mi to padne
a jestli se mi to líbí. Pokud už si chci nechat od někoho poradit, tak spíš od kamaráda, který mě zná,
než od nějakého anonyma, který sotva může vědět, co se bude hodit zrovna k mé postavě.

Moc neholduji ani let´s playům. Pár her jsem takto zkouknul, ale dlouhodobě mě to netankuje.
Pokud už vyjde nějaká zajímavá počítačová hra, tak než abych se koukal, jak ji hraje někdo jiný, radši si ji zahraju sám,
nebo se o ní pobavím s kamarádkou.

Nejraději mám vlogy, které se věnují vztahům, jazykům, nebo sdělují nějakou zajímavou myšlenku.

Když jsem nakousl ty jazyky, je tu první z mých oblíbených youtuberů. Langfocus.

Mladý kluk jménem Paul, jehož mateřštinou je angličtina, ale je polyglotem
a tak se od něj můžete dozvědět spoustu zajímavých informací o různých řečech, například
o slovanských jazycích, staré angličtině, řečtině, esperantu a spoustě dalších.
Vysvětluje i podobnosti a rozdíly mezi jednotlivými jazyky, případně jejich historický vývoj.

Dalším mým oblíbeným anglofonním youtuberem je Vsauce.

Vsauce, občanským jménem Michael Stevens, se na svém kanálu dotýká různých zajímavých vědeckých
či filozofických otázek. Můžeme zde najít například zamyšlení nad tím, jestli se minulost opravdu stala, jaká slova
se v angličtině nejčastěji používají, nebo jaké je nejnebezpečnější místo na Zemi.
Existují i kanály Vsauce2 a Vsauce3, které jsou tematicky stejné, avšak spravují je jiní youtubeři a byly založeny později.

Z české scény mě zaujal Lukáš Balabán.

Je synem známého, již zesnulého spisovatele Jana Balabána. Ve svých videích se, kromě své hudební tvorby
zabývá především tím, jak se díky stále větším pochybám postupně odvrátil od evangelické víry a dopracoval se k ateismu.
Se svým otcem o své víře často hovořil a právě tyto hovory byly podnětem, který ho vedl k velkému množství otázek a později k přehodnocení svého postoje. Navazuje tak na youtubera Anonymního ateistu, který své tvorby před několika lety zanechal. Lukáš Balabán ovšem dělá i live streamy a můžeme se u něj setkat i s krátkými humornými zamyšleními,
například na téma pálení slivovice.

Dalším youtuberem, kterého dnes již tolik nesleduji, ale považuju je za kvalitní, je James Heather.
Je zajímavé, že si dal jméno, které v překladu znamená ,,Kuba Vřes", ale proti gustu žádnej dišputát.
Ve svých videích se zabývá celou škálou témat, namátkou Linux, vojna, tvorba jiných youtuberů, evoluce společnosti,
vegetariánství, na ateismus dojde též.
Někoho může odrazovat, že jeho videa jsou černobílá a mluví trochu monotónním hlasem, ale když tohle vypustíte
a soustředíte se na obsah, je to fajn.

Další na seznamu je Lecram Neznámý.

Pokud jste si všimli, že ,,Lecram" je pozpátku ,,Marcel", všimli jste si správně.
Tento hoch se jmenuje Marcel Skýva, je celkem sympatický - teda když se oholí - a znám ho proto, že kdysi dávno
chodil s jedním z mých dobrých kamarádů.
V současnosti má nahraných kolem 60 videí. Na novém kanále.
On natáčel už dřív, ale z nějakého záhadného důvodu všechna stará videa jednoho krásného dne smazal
a nějakou dobu bylo ticho po pěšině.
Ve svých videích se zabývá hlavně LGBT tématikou, ateismem, ale i historkami ze života či různými vtipnými momenty.
Humor je jeho silná stránka, a zrovna jeho humor je opravdu velká specialita, takže opravdu bacha na bránici,
nebo na to, abyste si smíchy nepoprskali monitor, když budete poslouchat video o tom, jak se Lecram uspokojuje s Ježíšem, nebo že k tomu, abyste se stali ateistou, si potřebujete uříznout jedno varle.
Streamy točí rovněž, ať už sám, nebo s Lukášem Balabánem, dle chuti.

Další pán na holení je Martin Rota.

Ten má kanálů hned několik. Přesněji řečeno pět. To vím z Wiki, protože pravidelně sleduju jen některé z nich.

Na kanále Naprosto retardovaný mluví Martin o věcech, které ho, slušně řečeno, štvou.
Kdo by mohl zapomenout na jeho klasické přivítání diváků ve stylu: ,,Zdravim mé unikátní sněžné vločky.
A vítejte na mým kanále, kde se nepřřřirozeně nas*ru nad něčím, nad čím by vosstatní lidi jenom mávli rukou"
(představte si zběsilou gestikulaci a oči málem vypadávající z důlků).

Na tomhle kanálu tak Martin mluví třeba o ,,hře" Modrá velryba (přičemž jako většina lidí používá tu nechutnou výslovnost ,,verlyba"), o Donaldu Trumpovi nebo o věrohodnosti konstatování, že ,,američtí vědci zjistili...".
Dětem to radši nepouštějte, protože pikantní slovník není výjimkou.

Když už jsme u těch vědců, použiju to jako oslí můstek k dalšímu Martinovu kanálu - Vědeckému kladivu.
Zde - tentokrát klidným tónem - Martin vysvětluje principy různých věd či jevů ve světě z pohledu věd.
Můžeme tak zde zjistit, jak se hojí rány, jak funguje bomba MOAB nebo proč jsme lechtiví.

Podobný je jeho kanál Zvědátoři, který je ale natáčen formou rozhovoru s jeho kolegou
Patrikem Kořenářem. Má také širší záběr a věnuje se i jiným tématům, než čistě vědeckým.
Namátkou leváctví x praváctví, podivným vynálezům nebo zakládání nových států na zelené louce.

Na kanále Ztráta času můžete najít spoustu krátkých, komediálně laděných scének.
Ztráta času to rozhodně není, je to sranda :)

Martin má i osobní kanál, nazvaný prostě Martin Rota, kde hovoří například o amputaci své nohy
nebo o svých airsoftových zbraních.

A konečně, koho by narozdíl ode mě nějak výrazně bavil let´s play, může si pustit Martinův kanál
Lepší než pracovat.

Mám oblíbené i některé youtubery nábožensky založené, neboť si rád rozšiřuju obzory
a přehled o různých světonázorech, mimo svůj buddhistický rybníček.

Jmenovitě jsou to Mikyho rozumy, respektive youtuber jménem Michal Straka.
Chlapík, který je přesvědčením pohan, vyznává staré germánské a slovanské bohy a dokáže velmi
poutavě vyprávět o své víře, životních příbězích, procházkách přírodou i různých rituálech.
K jeho videím jsem se dostal ze stránek Pohanského kruhu, na které jsem rovněž párkrát zabrousil v rámci rozšiřování obzorů.
Vřele doporučuju.

Dále z trochu jiného soudku Jakub Sobek, týpek, který byl původně u Mormonů,
než si uvědomil, že ta církev je až moc velký bizár, aby u ní zůstával.
Ač kritizuje praktiky této církve a dle svých slov v ní zažil značně nesvobodnou atmosféru, je nadále křesťanem
a mormonismus považuje za nejbližší pravdě, jako religionista zkoumá i jiná náboženství.
Kdysi jsem s ním diskutoval, protože mi přišlo, že v jedné ze svých přednášek interpretuje buddhismus poněkud zkresleně, ale nakonec se z toho vyvinula diskuze poutavá a ke konci jsme se vlastně i docela shodli.

Kanál svobodného přístavu

To je kanál kluka jménem Urza, který má i blog s podobný názvem (Stoky svobodného přístavu)
a hlásí se k anarchokapitalismu.
Dokonce o tomto politickém směru přednáší v pražské alternativní kavárně Paralelní Polis a jeho videa na toto téma, jak mi přijde, jsou vic a víc populární.

Jak už je asi z názvu patrné, anarchokapitalisté jsou lidé, kteří se domnívají, že všechny funkce státu je schopen nahradit volný trh.
Ne, že by mě o tom nějak na sto procent přesvědčil, ostatně v jednom videu sám uznal, že ta teorie má svoje slabiny, hlavně stojí-li ankap na přísném nenásilí, kdo by pak bránil takovou společnost před útokem zvnějšku.
Ale spousta jeho argumentů přinejmenším stojí za zamyšlení a nelze je jen tak smést ze stolu.
Občas natočí video ze své domácnosti, kde mu dělá společnost jeho holka Terka a černý kocour.

Pamatuju se, jak jsme se o anarchismu bavili na gymplu, v občanské výchově.
Tehdy spolužačka na profesorovu otázku ,,Jak se jmenuje systém, kde vládnou všichni?" Odpověděla: ,,Anarchie?"
A profesor na to: ,,Ne, demokracie. V anarchii nevládnou všichni, ale nikdo!"

Tehdy mě to, v mých bouřlivých letech zaujalo.
Nebyl jsem anarchokapitalistou, ani jsem se nad těmi myšlenkami nějak zvlášť nezamýšlel.
Byl to spíš takový ten pubertální anarchismus, kdy je člověk rebel bez příčiny, poslouchá punk, neposlouchá rodiče,
nesnáší nácky a chce si dělat, co chce.

Ale i jako téměř stoprocentní Pirát, který má anarchistické období dávno za sebou, s Urzou vždy rád podiskutuju
a zamyslím se nad tím, proč vlastně zastávám to, co zastávám. Argumentační ping-pong je dobrý trénink myšlení.
Víc, než dobrý.

Kromě všeho, co jsem vyjmenoval, poslouchám na youtubu samozřejmě i hudbu, jako asi 90% populace.

A poslední dobou si všímám, že už jsem moc připojenej k Matrixu a měl bych taky občas vyrazit ven do přírody odpočinout očím, rozhýbat tělo a provětrat hlavu.

A protože chci být mužem činu, dnes (ano, už je neděle) kolem poledne vyrážím s partou kamarádů na čundr
k nově otevřené Ochozské jeskyni.
Mluvím teď i ke generaci, co se narodila po roce 2000, a youtube je pro ně denním chlebem ještě mnohem víc, než pro nás staré bardy z devadesátek. I my jsme měli své Pokémony a Digimony, ale občas je fajn taky vystrčit nos z baráku :)

Tak Youtubu, ale i výletům třikrát zdar!