Hra o trůny

23. ledna 2018 v 0:28 | Jan Duha
Výsledek obrázku pro Hra o trůny
Uznávám, že název je trošku clickbait. Trošku hodně.
Článek samotný bude o něčem mnohem méně epickém, než je zmíněný seriál
(ze kterého jsem ani přes četná doporučení svého ex a řady jiných lidí zatím neviděl ani epizodu).

Tématem budou prezidentské volby.

Ano, zase ta politika.

Naši zemi čeká další magická osmička v letopočtu a s ní řada výročí.

100 let od vzniku Československa.
25 let od rozdělení federace.
200 let od založení Národního muzea v Praze.

A též historicky druhá přímá volba hlavy státu.

Koho jsem volil já v prvním kole?

Inu, jako při všech volbách to šlo vylučovací metodou.

Kdo čte můj blog už delší dobu, tomu je jasné, že jako první vypadl Zeman,
pro nové návštěvníky je tu článek "Proč Zeman není můj prezident?"

Dále Hannig. Na jeho akcích běžně vystupuje antisemita Adam Bartoš, čímž se pro mne tento člověk zařadil
do množiny nácků, a tím zároveň i nevolitelných individuí.

Hynek coby zástupce zbrojařské lobby pro mne jako zapřisáhlého pacifistu nepřipadá v úvahu.

Kulhánek zase coby zástupce automobilového průmyslu pobouřil moji eko stránku.

Topolánek je samá kauza, prořízlá huba, kamarád kriminálník Dalík a striptýz s mafiány mezi Makarónama.
Byla by to jen pravicová verze Zemana.

Logicky tedy zbyl Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer a Jiří Drahoš.

Pavel Fischer by dle svých slov nejmenoval gaye do úřadu vlády, a logicky nemůžu volit někoho, kdo mě bere
jako občana druhé kategorie, byť je jako diplomat schopen to zabalit do vzletných slov.
Prezident v převážně ateistickém státě by neměl být jen pro konzervativní katolíky.
Měl by být pro všechny občany.

Horáček jako sázkař má fajn drive, jenže tak trochu přebujelé ego.
Přijde mi, jako by spíš dělal show, než kandidoval na Hrad.
K profesi umělce i sázkaře to asi trochu patří.
Prezident by navíc podle mě měl být spíš diplomatický, držet se v ústraní, tmelit společnost,
a ne budit takovéhle kontroverze.
Spousta voličů Zemana si ho jako umělce spojila s pražskou kavárnou a i proto se mu zřejmě
moc dobře nedařilo.

V prvním kole jsem tedy váhal mezi Markem Hilšerem a Jiřím Drahošem.
Nakonec jsem se rozhodl pro Marka. Už proto, že jsem mu i pomáhal s kampaní, a tak mi přišlo fér ho i volit,
byť mi už tehdy připadalo pravděpodobnější, že do druhého kola má více šancí se dostat pan profesor Drahoš.

Ale Marek je mladý. Hezký. Má jisté kouzlo. Jako nejmladší z kandidátů by měl chuť měnit věci. Je vzdělaný, je doktor,
takže musí rozumět lidem a jejich starostem. A vzešel z aktivistické sféry, takže má kontakt i s občanskou společností.
Pro pana profesora Drahoše zase hrají životní zkušenosti. Je to vědec, nikoliv umělec, takže nebude tolika
"Zemanovcům" ležet v žaludku jako "pražská kavárna".

Pochází z malého města, takže bude stmelovat Prahu a regiony.
S uměním je přecejen též spjat, neboť zpívá ve sboru a má jemný, inteligentní smysl pro humor,
který po tom Milošově ala "slon v porcelánu" bude na hradě působit jako svěží vítr.

S radostí pana Drahoše podpořím ve druhém kole voleb.
Markovi pak blahopřeju ke krásným devíti procentům, kdyby měl stranu, tak už je v parlamentu
a kdoví, třeba se uplatní v nějaké neziskovce, nebo na ministerstvu zdravotnictví.
Nelituji, že jsem ho volil - byť se nedostal do druhého kola, alespoň se dostal do povědomí lidí
a každý politik někde začíná. Jak říkali naši předkové - učený z nebe nespadl.

Pan profesor bude určitě slušný prezident. Vzdělaný. Chápající.
A hlavně přinese na Hrad opět nový pohled na svět - ten vědecký.
Prezidenta umělce jsme už měli v panu Havlovi, tak proč teď nemít prezidenta vědce?

Havel mluvil o pravdě a lásce, ale podle mě reprezentoval hlavně tu lásku. Ideály, srdce, obětavost, umění.
Umění, které se dává ze sebe, srdce, které se vylévá za ostatní.

Pan Drahoš jako vědec je méně idealista a více pragmatik. Více ho zajímá ona pravda.
Ale možná právě takoví jsou potřeba v dnešní době. Údělem vědy je právě hledat pravdu, zkoumat, jak věci jsou.
A to po prezidentu prokazatelném lháři potřebujeme jako sůl.

Jediné, co se odpůrcům na pana Drahoše podařilo vyštrachat - je působení pana Kleindiensta, zapleteného do kauzy Rath, v jeho týmu. Ale ruku na srdce - musí to, že je někdo v nějaké dozorčí radě, nutně znamenat, že ví o všem,
co se v té firmě šustne?
Já taky pracuju v korporátu a o tom, co dělá manažer, nemám šajna.

Nezbývá, než - snad trochu patačicky - popřát panu Drahošovi spolu s Hujerem: "Pane profesore, už je čas!"

Ano, je. Naše země to potřebuje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lúmenn Lúmenn | Web | 20. února 2018 v 16:05 | Reagovat

Njn, ale nedopadlo to :( Jinak doporučuju dávat k článkům o nichž mluvíš (proč Zeman není můj prezident) klikatelný odkaz, aby si ho člověk mohl rovnou přečíst;)

2 Jan Duha Jan Duha | Web | 20. února 2018 v 23:34 | Reagovat

Jj, dám ho tam :)
Holt budem nějakou dobu ještě muset vydržet absurdní divadlo na Hradě a pak se scéna změní...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama