Sladkokyselý večer aneb s kámoškou v Lemonu

21. února 2018 v 12:28 | Jan Duha
Výsledek obrázku pro lemon

Minulé léto jsem vyrazil se svojí lesbickou kamarádkou A. navštívit jeden z brněnských gay barů Lemon.
Rádi společně vyrážíme do podobných podniků určených naší komunitě.
Klišé alert - do spousty gay podniků chodí i holky -
jednak lesby, které zaprvé nemají moc vlastních klubů (nejspíš nebývají natolik akční, aby si jich založily více,
a mají větší tendenci k introverzi a životu ve vlastních partnerských bublinách - alespoň jsem to
slyšel od jedné lesby v radiu na pořadu Kvér, abych nebyl obviněn z lesbofobie).

Druhým typem holek, který chodí do gay barů, jsou pak kamarádky nás gayů, které tam s náma paří a hodnotí kluky.

A. je oboje v jednom - je na holky a zároveň je to v současnosti moje asi nejlepší kamarádka.
Kluky se mnou hodnotí taky - ono i když jste na holky, nijak vám to nebrání mít rád yaoi, není-liž pravda...

Když přišel sobotní večer, vzal jsem si své oblíbené pruhované skejťácké tričko a vyrazil jsem na Pekandu.
Začal jsem tý ulici přezdívat Gay Street, protože těch našich podniků je tam celá řada, vůbec celej Oltec je tak plnej
teplejch podniků, že by moh pomalu vytápět celý město.

Chvíli jsem stepoval před klubem a koukám, že A. nikde. Myslím, že byla zrovna někde běhat a zpozdila se.

Ze dveří nejprve vyšel nějaký ucházející chlap, aby za pár vteřin zase zapadl dovnitř.
Po chvíli ovšem dorazila A. ve svém oblíbeném lehkém sportovně - vojenském ohozu a vstoupili jsme.
Uvnitř to vypadalo samozřejmě o dost jinak, než když na stejném místě ještě byl klub Depo, který teď přemístili na Mendlák, a dle Googlu v nových prostorách vsadilo na funkcionalistický styl...
Původní Depo vypadalo trochu jako klub nějaké underground hip-hop kapely - na stěnách graffitti, uvnitř narváno a zahuleno, u tyčí chlapi do půl těla a hrál se Gangnam Style a podobné fláky.

V dnešním Lemonu už chlapy do půl těla u tyče nenajdete, tam, kde se dřív svíjeli, je nyní bar a na místě původního baru hraje DJ a místo Gangnam Stylu uslyšíte spíš Sister Sledge nebo Haničku Zagorovou.

Spíš, než jako undergroundový hip-hop klub to teď vypadá jako klasická diskotéka.
Možná trošku kombinující retro s futurismem - protože na stěnách uvidíte místo graffitů obrázky ze Star Wars a jiných populárních sci-fi.

S A. jsme si sedli do vedlejší místnosti se stolky. Začali jsme tradičně Kofolou a poté jsme si
objednali nějaké to alko. Já jsem měl nějaký modře zbarvený drink, který chutnal celkem dobře.
Čekali jsme, že dorazí někdo z našich queer srazů, zvlášť hlavní organizátorka a M.K. byli dle svých slov poměrně častými návštěvníky, ale nepotkali jsme ani jednoho z nich. Cesty kamarádů jsou nevyzpytatelné.

Kousek od našeho stolu jsme viděli líbat se dva týpky, nějací přemakaní plešouni, takže nic podle mého gusta,
ale museli jsme uznat, že se k sobě hodí, protože to byly hodně podobné typy.

Tak jsme se nakonec odrinkovaní přesunuli na taneční parket, kde zrovna hrála Lucka Vondráčková.

Oba z nás, ale samozřejmě především mě, zaujal blonďáček, který to na parketu opravdu uměl.
Vypadal jako D.Č. z našich srazů a byl to mladej zajda, kterému mohlo být tak kolem dvaceti.
Jak by řekl Barbar Mamut, takový holobrádek, ještě mu teklo mlíko po bradě, možná prvního tura skolil.

Tématem týdne je mládí a je nutné říct, že mě na mladých klucích vždycky přitahovala ta roztomilost,
kterou ve svém věku ještě mají, to, jak objevují svou vlastní mužnost.
Možná bych mohl být některému z nich - jako ten starší - vzorem, ale na druhou stranu, mladší kluci
bývají zase často naivní (ne, že bych já taky někdy nebyl), a tím pádem nepoužitelní pro vztah.

Možná proto lovím spíše ve starších vodách, abych naopak v té své zmatenosti našel nějakou kotvu a vzor, kterého
se můžu chytit, já sám. To pořád ale nic nemění na tom, že se mi ten mlaďoch zkrátka líbil, a to hodně.

Ani v náladě jsem ale neměl odvahu jej oslovit, navíc to vypadalo, že je tam s jiným klukem, u kterého jsem si samozřejmě nemohl být jistý, jestli je to jeho přítel, nebo jenom kamarád.

A protože vesmír mívá smysl pro humor, oba měli pruhované tričko, stejně, jako já.
Tak jsme si s A. dělali srandu, že jsme tam tři bratři v triku.

Když jsme se už s A. dostatečně vytrsali a vynadívali na pěkné chlapce a chlapy,
zapadli jsme opět ke stolku k našim drinkům (plus je, že stolky jsou kulaté, takže se lidi nemusí hádat, kdo bude sedět v čele).

Po očku jsme pořád pozorovali, kdo přichází a odchází.
Po pár výstavních a pár "nic moc" kouscích, jak už to v životě chodí, přišel jeden exot par excellence.

Týpek se sklenkou vína v ruce, kudrnatej černovlásek, ale podle ksichtu ani trochu můj typ.
Naklonil se mi tak centimetr před obličej a vyžadoval ode mě pusu.
Neustále vyzvídal, jestli je A. jen moje kamarádka, nebo něco víc, hlavně že sám na sebe prozradil jen to, že se jmenuje Richard, jinak byl tajemnej jak Bermudskej trojúhelník.

Když se dozvěděl, že A. je opravdu jen kamarádka, žadonil
mne o pusu, načež byl slušně vypoklonkován.

Nevím, nevím, ale já osobně nenarušuju nikomu intimní zónu, ani když jsem pod vlivem.
Zvlášť, pokud mi dává jasné signály, ať už verbální či neverbální, že nemám šanci.

Tak jsme s A. zavrtěli hlavou, dopili jsme, dokecali a vydali se na odchod.

Takový byl můj první večer v klubu Lemon - se sladkým začátkem, ale s citrónově kyselou tečkou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FoxFirer FoxFirer | E-mail | Web | 21. února 2018 v 13:01 | Reagovat

Hmm, moje kamarádky do gay klubů chodí proto, že je tam prý neotravují kluci a můžou tam v klidu pařit. :-D Alespoň tak mi to říkala. Každopádně já ještě v gay klubu nebyl. Gayové mi vůbec nevadí ale spíš by mi vadilo, kdyby nastala ta situace jako se stala tobě na konci článku. :-D Každopádně pěkný blog.

2 Jan Duha Jan Duha | Web | 21. února 2018 v 15:48 | Reagovat

Díky :) To chápu :) Mrknu na Tvůj.

3 Jan Duha Jan Duha | Web | 21. února 2018 v 15:51 | Reagovat

Tvůj web se mi líbí, ale bohužel mi tam nejde přidat komentář.

4 Lukas Lukas | Web | 26. února 2018 v 14:27 | Reagovat

[3]: jo a mimochodem - škoda, že na zdejším blogu nemáš klasické kategorie článků (prostě rubriky), podle kterých se pak čtenář lépe orientuje (a i díky tomu by se na zdejší stránky častěji vracel)

5 Jan Duha Jan Duha | Web | 27. února 2018 v 8:41 | Reagovat

Chtěl bych je zavést, jen ještě musím přijít, jak technicky na to.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama