Světy pod povrchem

1. března 2018 v 23:08 | Jan Duha

Tak jsme nedávno měli výročí Proherního února, dne, kdy se komunisté pučem dostali k moci
a na dalších čtyřicet jedna let jsme prohráli naši svobodu.
Puče, který nepřímo ovlivňuje dodnes naše myšlení a dopomohl pokračování hradního a sněmovního absurdního divadla
a pokračování srabu, ve kterém se naše země nachází, pod kuratelou komouše a jeho kamaráda estébáka.

Dlouhých, politických článků už tu bylo dost, tenhle bude kratičký. Spíš taková glosa.
A týkat se bude vlastně až období dlouho po únoru, takzvané normalizace.

Šedivé doby, kdy zde vládl Husák, stály se fronty na banány i na ó en vé, v rádiích zněl ve smyčce Michal David a Helenka Vondráčková a v undergroundu se četl Havel a poslouchali Plastici.

Teda, poslouchali se v jednom ze dvou "kmenů", hlavních skupin, na které se tehdy underground dělil.
Dřívější ročníky možná vzpomenou, a i naši mi o tom vyprávěli, že těmto subkulturám mládeže
se říkalo veksláci a somráci.

Veksláci poslouchali disco, nakupovali v Tuzexu za bony, politiku nevnímali, žili si ve svých mikrosvětech prvních lásek
a levné podpultové televize a bylo jim sice trochu šedě, ale tak nějak fajn.

Somráci byli jiní. Neignorovali politiku. Byli to takoví ti angažovaní rebelové, ti pankáči,
co poslouchali Plastiky, četli Bondyho a hltali slova Martina Jirouse zvaného Magora.

Somráci a veksláci (dnes bychom možná řekli prostě šamponi a pankáči, byť ta analogie úplně přesně neodpovídá),
se tehdy navzájem moc nemuseli.
Veksláci se dívali na somráky jako na lidi bez budoucnosti, kteří neví, co se životem, somráci zase viděli veksláky
jako lidi zhýčkané konzumem, kteří žijou jen pro sebe a neodváží se k protestu.

Možná měly obě skupiny část pravdy, jak už to ve sporech bývá.
Fandové různých žánrů se často moc nemusí dodnes, jen se z toho už nedělá taková politika.
Kdo chce, může být požitkář co má všechno (no, však vy víte, kde), a kdo chce, může být rebel.
Obojí je svým způsobem mezi lidmi cool.

Měli bychom si ovšem dávat pozor, abychom o svobodu nepřišli třeba i z jiných důvodů, než z jakých nás o ni připravil komunismus.
Třeba proto, že kvůli závislosti na digitálních technologiích zapomeneme chodit do přírody, nebo proto,
že kvůli samému hromadění věcí zapomeneme na lidi.

A co vy, drazí čtenáři? Pokud patříte k dřívějším ročníkům, do jakého "kmene" jste za minulých dob patřili?
(Při slově "kmen" si nemůžu nevzpomenout na seriál Kmeny.tv, vysílaný kdysi Českou televizí právě o subkulturách)...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukas Lukas | Web | 3. března 2018 v 14:07 | Reagovat

Zdravím,

tak ona je "svoboda" a "svoboda", stejně tak jako i "diktatura" a "diktatura". Třeba dnes (ano, pravda že) máte svobodu, ale na straně druhé - za jakou cenu (?) - to už snad byla v mnohém lepší diktatura komunistů (to je ale individuální pohled na věc)

- co se týká modernizace společnosti (technologický pokrok atd.) na který v článku poukazuješ - jsem si jist, že kdyby vláda komunistů trvalá dodnes, modernizace by pokračovala podobně jako je tomu v dnešní době (stejně tak i kdyby tehdy - tedy v době komunistické diktatury - byla dnešní demokracie, i tak by společnost zdaleka nebyla tak "rozkvetlá", jako je moderní dnes...

Zkrátka a jednoduše společnost šla z jednoho extrému do druhého. Ale zase na straně druhé, asi si to lidé zaslouží.

S pozdravem, Lukáš

2 Jan Duha Jan Duha | Web | 3. března 2018 v 22:00 | Reagovat

S tou modernizací si myslím, že nemáš pravdu - stačí se podívat na vyspělost Jižní Korey, kde se vyrábí spousta značek elektroniky (Samsung apod.), vše se digitalizuje, a srovnat to se Severní Koreou, kde ještě dneska jezdí šaliny z osmdesátých let. Rozkvetlost je vždycky daná rozmanitostí názorů, kterou komunisti potlačovali a zaváděli všude jen jednotnou šeď. Jestli někde nějaká rozkvetlost byla, tak hodně hluboko pod povrchem, kde na ni nebylo vidět. Já se snažím být svobodný hlavně uvnitř, v mysli, tam mi svobodu žádný politik ani systém vzít nemůže.

3 Lukas Lukas | Web | 4. března 2018 v 11:09 | Reagovat

[2]: ano, ona "rozkvetlost" či "omezenost" je zcela individuální a může se vyskytovat všude. A tak stejně bychom nalezli jak některé zaostalé demokratické státy tak i zaostalé totalitní území.

Takže nelze k výše zmiňovaným věcem přistupovat jaksi šablonovitě.

4 Jan Duha Jan Duha | Web | 4. března 2018 v 13:21 | Reagovat

Tak mě taky přijde spousta věcí z komunistického systému jako zajímavé, například tzv. mléčné bary... Jeden takový relikt máme tu v brněnském podzemí. Ale kvůli takovým pár fajn věcem mi přijde blbý omlouvat povahu systému jako takového, kde bylo mnohem víc negativ, než pozitiv. Ani úspěch Číny podle mě nelze přičítat jejich autoritativnímu zřízení - Jižní Korea a Japonsko jsou srovnatelně vyspělé. Spíš je to dáno tím, že v zemích JV Asie je v průměru vyšší IQ, než například v Evropě.

5 Lukáš Lukáš | Web | 9. března 2018 v 9:34 | Reagovat

[4]: a [3]: s tím je také nutné vyzdvihnout, že chyby jednotlivce/ů (politiků) nemohou být vydávány za obraz špatného režimu (lze například říci i to, že samotný režim nedělá zloděje, to dělají lidé sami)

Například za mého vedení by komunistický (diktátorský) režim výrazně vzkvétal. Každý režim je především o samotném způsobu vedení konkrétních jednotlivců (pokud to nejsou zloději atd).

Jsou i státy s demokratickým režimem, ve kterých bych nechtěl bydlet. Ona diktatura má mnoho výhod a je především (!) účinná a rychlá.

Ale opakuji (jak jsem řekl výše) - každý režim je především o politicích (o rozhodnutích jednotlivců), ne o režimu.

6 Jan Duha Jan Duha | Web | 10. března 2018 v 9:33 | Reagovat

Jistě existovali i nějací idealističtí komunisti, co opravdu chtěli beztřídní společnost, nebo minimálně nějakou reformu socialismu. Většinou jejich pokusy skončily pod koly tanků (Maďarsko 1956, ČSR 1968). V současnosti existuje na světě pět komunistických diktatur - Čína, Laos, Vietnam, Kuba a KLDR. Liší se jen mírou své autoritativnosti, ale v žádné z těchto zemí není povolena opozice a v žádné z nich není svoboda pohybu, projevu, vyznání a podnikání srovnatelná s demokratickými zeměmi. Ty bys komunistický režim těžko mohl zavést, protože věříš v magii, zatímco komunistická ideologie je striktně ateistická.

7 Lukas Lukas | Web | 10. března 2018 v 13:21 | Reagovat

[6]: V této věci se neshodneme. Nevadí, na povídání byť s rozdílnými pohledy na věc není nic špatného. Tak...

Říkáš: "v žádné z těchto zemí není povolena opozice a v žádné z nich není svoboda pohybu, projevu, vyznání a podnikání srovnatelná s demokratickými zeměmi" - Ano, a právě tyto (či podobné) věci slouží k urychlování rychlosti rozhodování a zefektivnění mnoha jiných kvalit režimu a státu. Píšu podrobněji o tom i na svých stránkách.

Jeden z mých návrhů částečné diktatury je zde:http://antikspol.blogspot.cz/2017/11/navrh-ucinnejsi-vlady-demokraticky.html

Na závěr: Neměl by ses tolik dívat na historické filmy stejně tak jako to co vám vštěpovali ve školních lavicích. Školy vždy podporují především svůj režim (podle toho to tak i vypadá).

Lidé (především mladí) dělají chybu právě (řekl bych) v upínání se na to, co řekl či napsal někdo jiný. "Neosahali" si danou věc v praxi ale už silně protestují proti věcem, o kterých ví jen z teorie (viz různé demonstrace dnešní doby).

Daleko důležitější je tedy dělat/psát/říkat to, co by bylo milejší pro toho konkrétního jedince (například pro tebe). Zatím z výše uvedeného je patrné právě to upínání se na to, co řekl někdo jiný. Nevadí, pojďme dál..    

Co se týká tvé poslední věty: "Ty bys komunistický režim těžko mohl zavést, protože věříš v magii, zatímco komunistická ideologie je striktně ateistická." Nemáš pravdu... jako diktátor mohu (jak říkáš) "věřit v magii" a přesto bych mohl vést třeba KLDR nebo Čínu (atd.) To je právě ta výhoda - můžeš vše a nemusíš vůbec nic.

Tudíž si i nadále plně trvám na tom, co říkám v předešlých komentářích a stejně tak i to, co píši na svých stránkách (o výše zmiňovaném).

8 Jan Duha Jan Duha | Web | 11. března 2018 v 12:21 | Reagovat

Tak teoreticky bys mohl vést komunistickou diktaturu a přitom sám věřit v magii, ale choval by ses tím pádem jako pokrytec, který něčemuvěří, a něco jiného dělá...

Diktatura může být rychlejší než demokracie, to máš pravdu, mně samotnému několik kamarádů, co se vrátili z Číny, vyprávělo, že byli na jedné ulici, kterou pak za týden, když na ni přišli znova, vůbec nepoznali. Tohle tam funguje rychle, ale za jakou cenu? Cena lidského zdraví, svobody, života jen za to, že se někdo rozhodne vyjádřit svůj nesouhlas s tím, co se mu nelíbí, mi připadá příliš vysoká. Pokud jde o to nevěřit jen tak všemu - zrovna já jsem člověk, který má tendenci o všem pochybovat a někdy si říkám, že možná kdybych byl o něco blbější, byl bych šťastnější, protože bych spoustu věcí vůbec neřešil. Na druhou stranu, když mi drtivá většina lidí, a to včetně rodičů, říká, že mají s komunisty špatné zkušenosti, tak asi nemají důvod mi lhát a nejspíš na tom něco bude. A to ti říkám jako člověk, který četl i Marxův Kapitál a svého času ho ty myšlenky dost zajímaly.

9 Jan Duha Jan Duha | Web | 11. března 2018 v 12:53 | Reagovat

Nutno snad ještě dodat, že podobně rychlá modernizace probíhá ale i v demokratickém Japonsku, Jižní Korei, Taiwanu...

10 Lukas Lukas | Web | 11. března 2018 v 13:12 | Reagovat

[8]: diktatura nemusí vždy nutně znamenat tyranizování obyvatel - například za mého vedení by sice vládla takzvaná "dvojí tvář", ano, na straně druhé by ale stát vzkvétal a rozhodně by nedopadl jako KLDR či jiné chudé země; čili jde o chuť a zájem projevit dobrou vůli vůči svému okolí a státu.

Na závěr jen zopakuji, co už jsem výše řekl: Všechno je o lidech ve vedení státu, nikoliv o režimu (jako takovém). A milerád zopakuji "diktátor může vše a nemusí vůbec nic"

Viz výše mé dlouho-sáhlé komentáře...

11 Lukas Lukas | Web | 11. března 2018 v 13:14 | Reagovat

[9]: ano, to co uvádíš, jen potvrzuje to, co jsem řekl výše já

12 Jan Duha Jan Duha | Web | 14. března 2018 v 8:48 | Reagovat

Odpovím odpoledne, teď jsem v jednom kole :)

13 Jan Duha Jan Duha | Web | 14. března 2018 v 18:49 | Reagovat

10: Dosud jsi to nijak nedokázal.

11: Co konkrétně?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama