2018 - rok failů?

30. května 2018 v 16:50 | Jan Duha

Máme konec května a já mohu tak trochu bilancovat, co rok s osmičkou na konci
zatím přinesl do mého života. Co načal, co ukončil a co nestihl změnit.
Spíš než pozitivní věci to zatím byly různé faily, kterými se mi vesmír snažil házet klacky pod nohy,
ačkoliv se svou frustraci snažím skrýt za optimistický úsměv.

1) Tetin odchod

Když vám odejde na druhý břeh někdo blízký, ke komu chováte možná i hlubší vztah, než ke v mnohých momentech
autoritativním rodičům, a jehož laskavost vás tolik inspiruje, samozřejmě vás to zasáhne.

Začaly se mně vracet depky a pocit vyhoření, včetně třesu rukou, bolestí bez zjevné příčiny a dalších chuťovek.
Jakoby mi ze života zmizel jakýsi rodinný safe-space, do kterého můžu uniknout před stresem každodenního života.

2) Nepráce

Další fail je, že stále nemám práci, byť na víkend jsem domluvenej do knihkupectví.
Zní to inspirativně, ale kdoví, jak to dopadne.
Bez práce se cítím neužitečný, jako bych si od světa jen bral a nic nedával zpátky.

3) Samota

Rád bych s někým sdílel své životní radosti i strasti, jenže jaksi stále není s kým.
Vesměs mi píšou většinou staří dědci, kluci, kteří nejsou moje typy
anebo slibotechny, které naslibují hory-doly a pak ani nepřijdou na schůzku.

4) Nekomunikátoři

Ačkoliv mám z lidské psychologie leccos nastudováno, stále mi uniká,
proč se mnou někteří kamarádi z ničeho nic přerušili komunikaci,
ačkoliv si nejsem vědom toho, že bych jim jakkoliv ublížil
a na vysoké jsme spolu měli naprosto bezproblémové vztahy.

5) Buddhisti - nebuddhisti, oblečení - neoblečení

Ten pocit, když dojdete na meditaci do buddhistického centra, kam chodíte roky
(v mém případě šest let) a lidi, kteří se k vám předtím chovali naprosto otevřeně a kamarádsky,
se prohlásí za jakousi samozvanou komisi a řeknou vám, že tam nemáte co dělat, protože máte na různé věci,
včetně politiky, různé názory a protože jste tři měsíce trpěli úzkostma. Načež vás jak malého fagana vyvedou z místnosti.
Ano, to člověku opravdu pomůže zlepšit psychickou kondici, když ho vyhodí z místa, kde je šťastný, a kam si chodí vyčistit hlavu od problémů.
Poslední dobu mám pocit, že z buddhistů diamantové cesty se z původních otevřených a přátelských lidí,
nemajících problém uspořádat grilovačku, párty pro lidi narozený v létě nebo filmový večer,
začíná spíš stávat jakási sekta postavená na uctívání kultu osobnosti fýrera lamy Oleho.
A pokud se tato buddhistická škola nevzpamatuje a bude pokračovat v tomto autoritářském chování
vůči každému, kdo vybočuje z toho, co oni považují za normál, zřejmě začnu meditovat někde jinde.
A to bez ohledu na to, co všechno pěkného jsem s těmi lidmi za ty roky prožil.

A co vy, čtenáři? Byl pro vás prozatím rok 2018 rovněž rokem failů, nebo spíš rokem successů?

Jako - stále ještě - relativní optimista doufám, že zbylá část roku bude na successy
mnohem bohatší!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukas Lukas | Web | 1. června 2018 v 17:32 | Reagovat

Zdravím... tak u mě rok 2018 představuje příjemně laděný a zlomový rok. Jeden z mála. Čili u mě je rok 2018 opravdu úspěšný. Prostě daří se.

Jinak co se týká té vaší "sekty", nedělal bych si z toho těžko hlavu. Zkrátka meditovat lze na jakýchkoliv posvátně laděných místech (a bez ohledu na to, jakému konkrétnímu náboženství zrovna náleží - viz třeba křesťanské chrámy - "no proč ne?" jde hlavně o tu atmosféru, která tvé vědomí úplně odděluje od vědomí fyzického světa tam venku).

Jde tedy o  ten samotný klid a duchovní vytržení. A kdyby bylo nejhůř, je ideální normálně "chrám přírody" = někde v tajuplném lese provádět duchovní cvičení. Atd...

Jinak na závěr bych dodal (co se týká tvého psaného projevu), že přestože mám angličtinu velice rád, sám jsem ji dokonce i mile-rád doučoval, jedna z mála věcí, kterou na blozích nemám v lásce, je kombinování česky psaných článků s prvky angličtiny (viz tvůj článek, ale je to i jinde). Chápu, že to je dnes (jak se říkává) "in", ale já mám rád články buď celé česky nebo celé anglicky (a podobně). To je prostě můj názor.

2 Jan Duha Jan Duha | Web | 2. června 2018 v 21:44 | Reagovat

Jj, samozřejmě jde v prvé řadě o ten stav mysli. Po vyhození z centra jsem ještě notnou dobu prochodil v lese a byla to možná i lepší meditace, než v centru samotném :) Uvidíme, zkusím tam ještě párkrát zajít a zjistit, zda to jejich chování byl jen momentální úlet ega, nebo něco, čeho se hodlají držet dlouhodobě. Pokud jde o angličtinu v článcích, někdy mi zkrátka přijde, že líp vystihne daný pocit či věc. Tak jako mezi anglickým "creepy" a českým "strašidelný" je určitý rozdíl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama