Září 2018

Setkání s kapitánem

17. září 2018 v 0:03 | Jan Duha


Jak víte, už delší dobu podporuju Piráty.
Stal jsem se už i registrovaným příznivcem na fóru, což je vlastně první krok ke vstupu do partaje.

A nestěžuju si. Pokec s fajn lidma, útulné zázemí v Pirate Space Brno, pilování argumentačního ping-pongu
s potencionálními i již přesvědčenými voliči, pocit, že měním tuhle republiku k lepšímu...to všechno mě na tom baví.
Stejně jako fakt, že u Pirátů převažujou mladí kluci, a hodně hezcí, jeden dokonce s modrýma očima...
ale no...hm...přejděme k věci :D

Jeden víkend na konci srpna jsem byl, jako už párkrát předtím, na pirátské kampani, ale tahle byla něčím výjimečná
- měl přijet předseda Ivan Bartoš.
Ano, ten vysmátý týpek, co má "ty drony" na hlavě.

Na FB psala kamarádka z ODF, která teď dělá celostátní koordinátorku Pirátů, že s Ivanem rozdává na Svoboďáku
Pirátské listy. Tam už jsem ho nezastihl, neboť každou sobotu kolem dvanácté se pravidelně
dívám na herní pořad Re-Play, a ani tentokrát jsem tento rituál neporušil.
Ano, stereotyp Piráta, co rád paří na komplu, approved.

Dle FB se pak mělo razit do Bástru, pro hantecu neznalé, do Bystrce.
Tam se mělo chvíli kampaňovat, aby se pak jelo zpět do centra,
zakončit den ve Vegalité na diskuzi pirátských kandidátů s občany.

Dojel jsem šalinou do Bástru, jdu na Prigl, vyhlížím kolegy a nikde nikdo.
Tak volám organizátorce. Prý obědvá a za hodinu dorazí.
No co, aspoň jsem se trochu protáhl, snědl svačinu a prošel po okolí.
Poté dorazil kolega a nakonec celá skvadra v čele s předsedou.
Všichni jsme si to štrádovali od zastávky směrem k Priglu, v rukou pirátské vlajky,
vyzbrojeni kamerou a domácím burčákem. Jen ty sound-systémy tentokrát chyběly.

Ivan vypadal, že se chová stejně v reálu, jako před televizními kamerami, což asi o spoustě politiků
říct nelze. Bavil se, vtipkoval, s pár lidma si potřásl rukou a polemizoval, jak bude vypadat volební videoklip.
Mezitím se směle popíjel burčák, ale mimo kameru, protože přece nebudeme propagovat alkohol, hehe.
Minuli jsme i párek Kypřanů, kteří se ptali, jestli je pirátská strana i v jejich domovině.
Díky strýčku Googlovi se zjistilo, že je, jen není oficiálně registrovaná.
Došlo i na historku o setkání s nějakou starší paní, co si stěžovala, že "Piráti drogujou", načež
se jí její kamarádka spoludůchodkyně jala vysvětlovat, že to s námi není tak horké.
Inu, kampaň v plném proudu, sorryjako!

Zlatý hřeb dne byl ten, že jsme zakotvili v půjčovně loděk na lidský pohon a vydali se - samozřejmě s vlajkami v ruce
a v oku kamery - brázdit přehradu. Po chvíli chaotického pendlování sem a tam a hovoru
s kolegyní, která loď kormidlovala, se nám podařilo se seřadit ve čtyřstupu za sebou a filmování mohlo začít.
Ač správný kapitán by měl opustit loď jako poslední, Ivan je stejně nenapravitelný kafař, jako já,
takže ji kvůli tomuto nebeskému moku musel opustit jako první.

Pak se jelo do Vegalité!
Taky to vlastní vegani a hipíci a taky je to ve sklepě,
takže takoví Tři Ocásci v bledě modrém, akorát je to víc restaurace, než kavárna.
Už kdysi jsem tam měl veganské špičky a chutnaly moc dobře, byť trochu nezvykle.
Tentokrát jsem si dal jakýsi cider a dost děsivě pálil, tak jsem ho musel spláchnout Zulu kolou
(kladickou Kofolu tam nevedou).

Chtěl jsem si objednat i vege burger, ale sdělili mi, že už nevaří. Zpětně jsem se dozvěděl,
že prý kvůli nějakému opilci, co se motal v kuchyni. Naštěstí jsem toho nebyl svědkem.
Nevadí, jeden kamarád-pirát mi daroval na ochutnání vege pizzu, takže večeři i tak bylo učiněno zadost.

Čilou diskuzi s kolegy o politice i zálibách vystřídala diskuze Ivana a dalších kandidátů s občany.
Jak se dalo čekat, nejvíc se řešilo rezidentní parkování, brněnská to zářijová novinka.
Poté jsme se odebrali do naší základny - Pirate Space Brno.
Takový sklep zařízený dost na punk, ale útulný tak akorát.A zásob dost na to, abychom mohli vydržet
bez asistence restaurace nad ním, prý nevalné pověsti.

Teprve teď, při cestě na ono místo, jsem měl příležitost s Ivanem, který byl neustále v jednom kole,
prohodit pár vět.

Představili jsme se a oba usoudili, že to byl fajn den a měli jsme úspěch.
Pak Ivan mluvil o tom, jak je v jednom kole a že se v nejbližších dnech
v Praze koná demo za svobodný internet.
A nakonec se zmínil o tom, že byl v České Televizi v jakémsi virtuálním studiu, které imitovalo
venkovní prostředí.

Zapadli jsme do Spacu, já se uvelebil na židli, vytáhl onu řečenou pizzu a jal se konzumovat,
zatímco Ivan prohlásil "tak, Tour de Morava je ukončeno!" a dveře se za ním zavřely jak velká voda.
Asi už toho měl fakt plný brejle.

Nicméně setkat se naživo s nejhlavnějším Pirátem v Česku byl i tak zajímavý zážitek!

Nedávno jsem četl článek od Lúmenn, že ji už politické komentování a angažování se nebaví.
A upřímně, já se jí nedivím. Asi už toho všeho má stejně nad hlavu, jako Ivan.

Ale ač mne politika zajímala do nějaké míry vždy, díky mému angažmá u Pirátů právě poslední dobou
vnímám, že mě opravdu bavit začala.

Ono vůbec - když nemáte stálou práci ani kluka, na buddhisty jste moc free a komunikace s rodící se kapelou má sestupnou tendenci, knížky a seriály se časem omrzí a někde se socializovat musíte.
A jaký je lepší způsob seberealizace, než pomáhat republice stavět se na nohy?
A navic být ještě zvěčněn i v Pirátských listech?

Váš

Honza Duha